Petr Preininger: Městské hodiny se stanou symbolem obnovy

S pokračujícími pracemi v Husově ulici je dokončení čtvrté etapy centra města na dosah, jejím pomyslným srdcem bude osmimetrová replika historických hodin. Symbol úspěšné poválečné obnovy bude tomuto prostoru zcela vévodit. Pojďme si společně rozplést příběh znovuzrození historické dominanty s jedním z hlavních tvůrců – architektem Petrem Preiningerem…

Pane architekte, jak jste se dostal k práci pro naše město a k zakázce historických hodin?
Spolupráce začala tak, že jsem s paní architektkou Poláčkovou participoval na jedné zakázce v Minicích, následně jsem v centru procházel podchodem po strmém schodišti, které se snažil zdolat i velmi starý pán o berlích, tou dobou mě napadlo, že by se s tím mělo něco udělat. To se psal rok 2012. Tehdy tady byly všechny plochy vyasfaltované, s množstvím kaluží po dešti skýtaly opravdu hodně neutěšený pohled. Následně se tvořila studie celého centra, byla rozdělena na několik etap, dnes jsme u poslední etapy, kde se objevil i záměr s hodinami.

Čím jste se inspiroval při tvorbě návrhů hodin?
Hodiny považuji za velkou zajímavost, přirovnal bych je k morovým sloupům, je to určité specifikum pro Kralupy, jinde jsem takové neviděl. Vodítkem pro návrh byly fotky z první republiky dokladující ještě neporušený stav. Záběry z roku 45 poskytly už jen smutný pohled na torzo hodin. Další ránu tomuto místu zasadil rozvoj dráhy, která se posunula o velký kus směrem do centra…

Návrhy ztvárnění byly tři, který jste preferoval vy sám?
Nakonec vyhrála varianta historické repliky před novodobým vizuálem. Jsem tomu rád. Přesvědčoval jsem pro toto řešení i svoje kolegy. Staré hodiny mají svůj půvab, je to unikát, který v sobě nese odkaz minulosti. V jejich okolí budou umístěny historické fotky z doby před náletem i po něm.

Bude nakonec sokl z původních hodin do monumentu zapracován či ne?
Uvažovaná varianta to byla. Žulový sokl se našel náhodně při kopání kanalizace. Později se však zjistilo, že byl hodně poškozený. Jedna strana byla seseknutá. Nebylo by možné jej použít.

Přesto tu ve městě máte místa, která historické součásti zahrnují… Např. původní kámen ze spilky pivovaru je umístěn u vodního prvku, který jej lemuje ve směru k nádraží. Jedná se o znázornění úseku tehdejšího mlýnského náhonu, a to pomocí kamenných desek z bývalého objektu pivovarské spilky. foto
A když jsme u těch náhodných nálezů… Když jsme dělali třetí etapu centra v okolí kostela, dělníci při odstraňování asfaltu objevili nádhernou různobarevnou mozaiku. Památková péče byla pro zachování, takže se nafotily detaily, obnovil se původní nádherný obrazec včetně nápisu před vstupem do kostela. Centrum se tím krásně „pozvedlo“. Ještě dokončit pivovar a blok Vaníčkovy, a centrum dostane úplně jiný náboj. foto nápisu před kostelem

Vraťme se k hodinám – budou se nové od těch původních v něčem lišit?

Ano, budou osvětlené a (oproti originálu) trochu větší. Ciferník bude ze třech stran, původně sestával jen ze dvou. Z jižní strany bude osazený znak z mosazi, který je již ve výrobě, má velikost ciferníku, tj. 60 cm.

Jaký je aktuální stav výroby hodin a stavebních příprav v místě?
Různé vlivy posunuly plány, ještě se shání sponzoři hodin. V rámci rekonstrukce Husovy ulice je třeba pro ně udělat základ. Realizaci předpokládám na konec letošního a začátek nadcházejícího roku.
Celou věc zkomplikovalo i to, že původně se měl dělat bezbariérový vstup do podchodu. Je to vyprojektované. Drážní zeď však není v dobrém stavu, dráha počítá s její sanací, otázka je, kdy to nastane. Budou muset být splněny i hlukové limity. V Jungmannově ulici by tomu mohly pomoci jedno až dvojpodlažní stánky, které navodí dojem dřívějšího rázu ulice (před bombardováním a posunem železnice).
Podchod je tedy jen provizorně překryt. Vypadá elegantněji než původně, ale nesplňuje představu o bezbariérovosti – v budoucnu je třeba schody posunout a dobudovat rampu.
Je tedy pořád co zlepšovat a na čem pracovat…

Děkuji za rozhovor.
AJ

Zajímavost: V blízkosti hodin bude schovaná časová schránka pro další generace!

Medailonek:
Ing. arch. Petr Preininger
studoval urbanismus, nejčastěji se věnuje dopravním projektům;
působil v Krajském projektovém ústavu (urbanist. ateliér),
Metroprojektu – 12 let (studie větších českých i slovenských měst),
po r. 90 v atelieru DUK (a. dopravně-urbanistické koncepce);
projekty: dopravní stavby, Pankrácká pláň, Kralupy – Minice, centrum.

Autor:KZ