Ve zpravodaji po léta nacházíme informace o tom, co se nám podařilo, co plánujeme vytvořit. Samozřejmě se každý z nás rád veřejně podělí o úspěch. Myslím, že je to pochopitelná lidská vlastnost, vyjádření radosti a výsledek pracovního úsilí. Schvalovací proces a následná realizace samotná je ale až nadstavba projektu, prvotního nápadu, který musel někdo vymyslet, aby jeho nápad mohly budoucí generace využívat jako veřejný statek. Veřejné statky využíváme zdarma, přispívají k vyšší životní úrovni, zlepšují naši psychiku a jsou mnohdy nedocenitelným komfortem života, aniž by si to člověk uvědomoval.
Troufnu si tvrdit, že jedním takovým projektem je „Park čtvero ročních období“ na Strachově.
Původní projekt byl v devadesátých letech vypracován prof. Ing. Jiřím Marečkem, Csc., odborným projektantem, jako ucelené krajinářské dílo, s etapovitým realizačním i pohledově funkčním rozčleněním (na etapy: jaro, léto, podzim, zima). Projekt jako celek řešil území jako jeden funkční celek, zejména z pohledu negativních zásahů do krajiny a životního prostředí přilehlé chemičky. Počítal se zařazením a využitím stávajících staveb (bývalého areálu statku) k využití pro zemědělské účely a využívá terénního reliéfu krajiny. Cílem projektu bylo zabránit nejenom možnému rozšiřování chemických výrob, ale zejména eliminace jejich negativních vlivů, které přilehlé pozemky zařazené tehdy většinově jako orná půda plnit nemohly.
První etapa projektu jaro a léto byla zrealizována v roce 1997 minulého století, která svým zařazením do krajiny a plynulou návazností na dubový lesík tvoří z krajinářského pohledu hodnotný krajinářský útvar a současně účinnou ochranu zelení původních krajinných prvků a obyvatelstva, od areálu chemických výrob. Druhá polovina projektu (podzim, zima) byla dokončena v roce 2015. Dnes je park kompletně vzrostlý, slouží k vycházkám místních obyvatel a cyklistům. Je vyhledávaným odpočinkovým místem při delších cyklovýletech, jak bylo i připomenuto v pořadu ČT Cyklotoulky.
Pan profesor navštívil tento park v roce 2016 po dokončení kompletní realizace. V rozhovoru s dojetím poznamenal „jsem nesmírně šťastný, že jsem se dokončení dožil, myslel jsem, že se to ani neuskuteční“. K tomu lze jen dodat, že projekt je dodnes na fakultě krajinářské architektury hodnocen jako vysoce nadčasový a léta slouží jako studijní materiál.
Profesor Jiří Mareček se tím trvale zapsal mezi význačné osobnosti našeho města. Pro budoucí generace zde zůstane 16 hektarů krásného parku. Jedná se o udržovaný park velmi blízký přírodě, která bude čím dál vzácnější.
Pan profesor se už do parku nepodívá. První měsíc roku 2024 byl v jeho životě posledním. Dožil se úctyhodných 94 let. Jsem hrdý na to, že jsem ho mohl poznat z profesního, ale zejména lidského hlediska. S velkou úctou na něho rovněž vzpomínají kolegyně, které na vysoké škole učil. Čest jeho památce.
Mgr. Jan Kobera, vedoucí odboru životního prostředí
Medailonek:
Prof. Ing. Jiří Mareček, CSc. patřil mezi spoluzakladatele zahradnického oboru na dnešní Zahradnické fakultě MENDELU se sídlem v Lednici. Profesor Mareček též významně rozvinul sadovnicko-krajinářskou část výzkumu ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích.
Vyučený zahradník pokračoval ve studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde v roce 1955 absolvoval studijní obor zahradnictví v Lednici. Jeho vzorem po profesní i osobnostní stránce byl zejména prof. Scholz. Po úspěšné obhajobě kandidátské disertační práce na téma Současný stav zeleně v sídlech venkovského typu na VŠZ v Praze se stal ředitelem Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde mimo jiné inicioval založení Dendrologické zahrady. Už v této době pravidelně dojížděl přednášet do Lednice. Po dvacetiletém působení v Průhonicích se stává v roce 1986 vedoucím Katedry biotechniky krajinné zeleně na Zahradnické fakultě VŠZ. Zde byl také později jmenován profesorem pro obor speciální rostlinná produkce – zahradní a krajinná architektura.
Rozhodující část jeho aktivní vědecko-výzkumné činnosti i pedagogické práce byla spojena s problematikou zahradní a krajinářské architektury v podmínkách venkovské krajiny a venkovských sídel. Významnou stránkou jeho odborné činnosti bylo průběžné členství ve vědeckých radách výzkumných ústavů a Vědecké radě Zahradnické fakulty MENDELU, a dále dlouholeté členství v redakčních radách řady odborných časopisů. Z jeho bohaté projektové činnosti vybíráme mj. koncepci odborného zaměření a prostorového řešení Dendrologické zahrady v Průhonicích, generely zeleně některých lázeňských měst a řadu projektů sídelní zeleně.
V 90. letech minulého století působil profesor Mareček na Katedře zahradnictví České zemědělské univerzity v Praze, kde až do roku 2015 vedl vybrané přednášky pro obor zahradní a krajinná architektura. V roce 2022 byla panu profesorovi udělena medaile Za zásluhy I. stupně, kterou si převzal z rukou tehdejšího prezidenta republiky.
Mgr. Jan Kobera, vedoucí odboru životního prostředí
REDAKCE: tel. č. 
