Kámen zmizelých připomíná osud Slávy Goldbergera

Zeptali jsme se Olgy Měkotové, iniciátorky položení pamětního kamene, kde vznikl nápad na realizaci…

“Když jsme v roce 2015 s kolegyněmi připravovaly výstavu v městském muzeu k 80. výročí založení skautského střediska v Kralupech nad Vltavou, našly jsme v naší nejstarší skautské kronice tuto zmínku: ‚Příznivcem a mecenášem oddílu byl Sláva Goldberger z Prahy. Syn z bohaté rodiny, který za druhé světové války zemřel v koncentračním táboře.‚‘ Na jejím základě jsme pak dohledaly v dokumentech Institutu Terezínské iniciativy, že se jednalo o Miroslava Goldbergera, nar. 4. 12. 1921 v Kralupech. Za války už sice žil s rodiči v Praze na Smíchově, ale v Kralupech měl prarodiče (Josef – nar. 20. 9. 1862 a Emilie – nar. 9. 11. 1861 Traubovi, bydl. Kralupy 359), ke kterým evidentně jezdil, jelikož měl v Kralupech i kamarády (v roce 1935 mu bylo 14 let), které nějakým způsobem podporoval na počátku skautingu v Kralupech. Celá rodina (Traubovi i Goldbergerovi) zahynula během 2. světové války. V roce 1942 byli všichni transportováni do Terezína, Goldbergerovi pak dále do Zamošči.”

Paní Měkotová se tedy rozhodla na památku tohoto kralupského skautského příznivce zajistit položení Kamene zmizelých, podařilo se jí to ve spolupráci s Libuší Sakalovou, profesorkou dějěpisu na kralupském gymnáziu a Pavlou Kšicovou, učitelkou ZUŠ.

Symbolickým záměrem bylo akci finalizovat k datu 8. 3. 2024, 80. výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi. 8. 3. 1944 bylo během jedné noci zabito 3 792 židovských vězňů deportovaných do tzv. “rodinného tábora” z terezínského ghetta, jednalo se o největší hromadnou vraždu československých občanů v našich novodobých dějinách.

“Připomínka a uctění památky židovských obětí je z mého pohledu pro město Kralupy velice důležitá i z hlediska vlastní historické paměti města. V Kralupech žilo před válkou přes 3 % židovských obyvatel (cca 160 osob), což bylo nejvyšší zastoupení židovských občanů široko daleko. Po válce se vrátilo zpět asi 10 osob,” dodala Olga Měkotová.

Instalace “Stolpersteinu” proběhla ve čtvrtek 7. 3. 2024 od 17 hod. v Přemyslově ulici před domem č. p. 359. Během ní stáli čestnou stráž členové kralupského skautského střediska, zazpívali rovněž junáckou hymnu.

Poté následovala vzpomínková akce v městském muzeu. Pěvecký sbor Euphonia ZUŠ Kralupy n. Vlt. a ZUŠ Vrané n. Vlt. pod vedením Pavly Kšicové zde zazpíval hebrejské a jidiš písně.

Večer pokračoval slovy Marty Malé z Nadačního fondu obětem holocaustu. Příspěvek o osudu kralupských židovských obyvatel přednesl Jan Racek, bývalý ředitel muzea. Studentky Dvořákova gymnázia zase přispěly zprávou o průběžných výsledcích svého bádání na téma – kdo byli mrtví z transportu pochovaní na kralupském hřbitově.

Se svým nelehkým osudem se přišla podělit i paní Dita Krausová, přeživší holocaustu, autorka knihy Odložený život, která byla převezena do koncentračního tábora jako mladá dívka. Překvapením setkání byl ještě jeden přeživší nacistických hrůz – kralupský rodák Luboš Jan Kraus (rozhovor s ním přinese některý z dalších zpravodajů).

Nezbývá než poděkovat organizátorkám akce – Olze Měkotové, Pavle Kšicové a Libuši Sakalové, protože historii je nutné si neustále připomínat, abychom se z ní nejen my, ale i další generace, poučily…

Andrea Jůnová

Autor:KZ