Pojď hrát hokej

V sobotu 28. září od 9:00 pořádá Hokejový klub Kralupy nad Vltavou nábor v rámci celostátní svazové akce „Pojď hrát hokej“. Požádali jsme o rozhovor Filipa Štibrana, hlavního trenéra dětí v kategoriích přípravek a žáků v kralupském klubu.

Filipe, jaká je základní filosofie klubu a přístupu k malým dětem, které se vlastně ještě teprve rozhodují, jaký sport si zvolí?
Hlavní filosofií klubu je podporovat děti v pohybu a vychovat z nich silné a dobré osobnosti. Samozřejmě také využít maximálně jejich sportovní potenciál. Jako zásadní vidím pozitivní a otevřený přístup trenéra ovšem s nastavenými mantinely, které se musí od útlého věku dodržovat a lpět na nich. Jak víme, tak děti se nejlépe rozvíjí v pro ně bezpečném prostředí. To se snažíme navodit.

Jací jsou trenéři, kteří se o malé děti starají? Kdo děti vede a jakým způsobem? A kdy přichází očekávání výkonu a výsledků?
S dětmi pracují vzdělaní trenéři, takže přesně vědí, co a jak dělají. U malých dětí bych vyzdvihnul hlavně trenéra Jana Šimrala, který vede naše nejmenší již několikátým rokem a se svým osobitým, energickým a velmi vstřícným přístupem děti učí úplné základy. A hlavně děti „zapálí“ do dalšího sportovního (hokejového) života. U dětí je důležité naučit kvalitní základy bruslení, od toho se pak odvíjí jejich další hokejový růst. Bez kvalitních základů pak nelze stavět další patra důležitých dovedností. Ale znovu opakuji, hlavní náplní tréninku dětí jsou hry a učení formou hry. Výsledky začínají mít nějakou váhu až v kategoriích starších žáků, kde se i soutěž dělí na nadstavbu a soutěž o umístění. Do té doby, když jsou výsledky vyrovnané, tak jsou v dlouhodobém horizontu zanedbatelné.

Jakým způsobem se stavíte k úspěchům a neúspěchům? Mají děti šanci si „bezpečným“ způsobem projít a prožít úspěch a neúspěch?
Jak říká náš mentor Josef Kaisr, tak důležité je v dětských letech prožít oboje. Samozřejmě je příjemnější, když převažuje vítězství (směje se). My se určitě snažíme v dětech vybudovat chtíč vyhrávat cokoliv a kdekoliv. Bez toho nejde hrát týmový sport, vlastně jakýkoli sport. Nicméně děti/hráči se musí naučit i prohrávat a přijmout prohru s pokorou, s vědomím, že prohra je může posunout k výhře. Díky prohrám ve sportu může později dítě lépe obstát i ve stresových situacích v běžném životě. Výhra ovšem není to nejvyšší. Dbáme na fair-play a hlavně na dlouhodobý sportovní růst.

Jaké vybavení klub poskytne? Kolikrát, kdy a jak se trénuje?
Klub do začátků hráčům může poskytnout celou výstroj, a to zadarmo, minimálně na 3 měsíce, než si děti i rodiče ověří, že hokej je správná volba. Zápůjčka je možná i v pozdějších letech, pokud je zájem. Je to velká pomoc v tom, že rodiče nemusí kupovat výstroj, ze které děti za pár měsíců vyrostou. Nejmenší děti trénují 2-3x za týden, později 4x týdně. Plus o víkendu samozřejmě zápasy.

V nejmenších kategoriích rodičům doporučujeme, aby děti třeba i na úkor jednoho tréninku hokejového chodily pravidelně i na jiný sport, ideálně všestranný, jako je gymnastika, různé bojové sporty… Musím však zdůraznit, že naše tréninky v Klubu jsou zaměřeny na všeobecný pohybový rozvoj! Vím, že všestranný sportovec má vždy navrch v jakékoli pozdější specializaci. Toto je však třeba podpořit trpělivostí rodičů a vzít hned od začátku za své, že na začátku „hokejového života“ je stejně důležitý trénink na suchu jako na ledě, možná ještě důležitější. I ve starších kategoriích se o všestrannost už starají trenéři v rámci pravidelných tréninků suché přípravy, a to celoročně.

Co je na konci? Nabízí klub celoživotní sportovní realizaci: od hráče až po trenéra?
Cílem malého hokejisty by mělo být jednou se prosadit v našem týmu dospělých, tedy v „A-týmu“, který aktuálně hraje druhou hokejovou ligu. Ale jsou i jiné možnosti, které klub nabízí, jako jsou trenérství nebo rozhodcovství. Snažíme se klub směřovat k tomu, aby v něm hráč mohl působit celoživotně, což je ostatně i můj případ.

Děkuji za rozhovor.
David Krybus, člen Výkonného výboru HK Kralupy

Fotografie: Rostislav Smolej

Filip Štibran

Autor:KZ