Vox populi:
Park J. Seiferta, součást města Kralupy nad Vltavou
Ráda bych se zeptala na časovou osu projektu revitalizace parku J. Seiferta v Lobečku a celkově vyjádření k situaci v něm.
To, v jakém stavu se park již dlouhou dobu nachází, předpokládám všichni víme.
Všimli jsme si, že na druhé straně města např. v ulici Husova proběhly investice velmi rychle a je to tam, stejně, jako kolem MÚ, hezké/čisté a pro občany města uzpůsobené, jak k posezení/zastavení, tak pro městský život. My z Lobečku v tomto ohledu můžeme jen v dobrém závidět.
V našem parku (bydlíme zde s dcerou více než 10let) se situace naopak stále zhoršuje.
Pomineme-li problém s jednou hlídkou městské policie, která není schopná v parku vymoci zákaz popíjení alkoholu (svědci jsme samozřejmě i drog celého spektra od marihuany po pohozené injekční stříkačky), tak letošní léto se stalo opravdovým dnem.
Chápeme nutnost výstavby kabelových tras, ale stav parku, se nejen v důsledku toho, dostal do neuživatelné podoby.
Tento stav netrvá měsíc, nebo dva… Ale vlastně po celou dobu parkové sezóny a z našeho pohledu (osob bydlících ve věžácích) se místo stalo ostudou města.
Posílat do tohoto místa dítě pro drobný nákup, nebo vyvenčit psa, se nikomu už nechce a mělo by být doporučováno od minimálního věku 15-ti let.
Na hloučky uživatelů alkoholu/drog, močící do zbytku keřového porostu, v pravidelných agresivních incidentech a obklopené odpadem, si rozhodně nezvykneme.
Uživatelnost parku, pro čekající na autobus nebo důchodce, pro které byl park místem čekání/setkávání/oddechu, je aktuálně v podstatě nemožná.
Nejen pro paní, která má na starosti úklid parku (přestože svou práci odvádí skvěle a za to jí patří velké poděkování z naší strany), je to boj s větrnými mlýny.
Předem děkuji za aktivní řešení problematiky a zpětnou vazbu
Renata Fohlová
Reakce ředitele MP na podnět k Seifertovu náměstí
Děkuji za možnost reagovat na podnět od čtenářky ohledně nám. J. Seiferta. Předem se omlouvám za přílišnou rozsáhlost své odpovědi, ale zmíněná problematika bezdomovectví, užívání návykových látek a vymáhání zákonů na úseku veřejného pořádku bohužel nejde popsat krátce a jednoduše.
První věc, kterou bych rád zmínil, je žádost občanům. Pokud budete svědky situace či incidentu, který by vyžadoval zásah bezpečnostních složek, informujte o tom městskou policii na lince 156, nebo PČR na lince 158. Obě telefonní čísla jsou bezplatná. Nevylučuji, že v některých případech mohou nastat situace, kdy se sepsání příspěvku do médií může jevit jako správné řešení, za mnohem efektivnější způsob ovšem považuji informovat o problému okamžitě výše uvedené bezpečnostní složky. V souvislosti s tím bych rád touto cestou poděkoval občanům, kteří městské policii svá podezření související s narušováním veřejného pořádku v minulosti oznámili. Díky provedeným oznámením se městská policie dozvěděla o situaci dříve, než došlo k nějaké vážnější eskalaci a mohla tím předejít závažnějším následkům.
Bohužel oznámení tohoto typu jsou spíše vzácností a lidé mnohem častěji oznamují na linku 156 například špatně zaparkovaná vozidla (cca 1 500 oznámení ročně na linku 156), než že se někde nacházejí „hloučky uživatelů drog, močící do zbytku keřového porostu, kteří se na místě dopouštějí pravidelných agresivních incidentů“ jak píše čtenářka ve výše uvedeném dopise. Takových oznámení eviduje městská policie naprosté minimum (viz informace z přiložené tabulky). Celkový počet, a především potom typ přijatých oznámení jsou přitom jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů městské policie ohledně situace ve městě.
Dalším problémem je, že oněch problémových a nepřizpůsobivých osob je v naší společnosti velmi mnoho. Pokud budu chtít tímto názvem označit například osoby, které v Kralupech nad Vltavou řešila městská policie za přestupky související s narušováním veřejného pořádku od 1. 1. 2022 nejméně třikrát, tak zjistím, že se jednalo o celkem 156 různých osob. Toto číslo přitom zaznamenává pouze osoby, které se protiprávního jednání dopouštěly přímo v katastrálním území Kralup nad Vltavou, dopouštěly se ho na veřejném prostranství a byly při něm nejméně třikrát řešeny strážníky městské policie buď udělením pokuty, nebo postoupením správnímu orgánu.
Pokud budu zjišťovat, jaký může být přibližný počet „problémových“ lidí v Kralupech nad Vltavou z jiných zdrojů, mohu dále využít například data od neziskové organizace Semiramis. Tato organizace se stará o to, aby drogově závislé osoby svým stylem života neohrožovaly ostatní občany. Například tím, že je pravidelně bezplatně testují na různé choroby (žloutenka, HIV, apod.), nebo jim dávají nové injekční stříkačky za již použité. Díky tomu není počet nalezených injekčních stříkaček na veřejném prostranství zdaleka tak vysoký, jako kdyby tato služba nebyla poskytována. Pro srovnání, městská policie eviduje za rok 2023 ve městě 435 nalezených injekčních stříkaček, zaměstnanci hnutí Semiramis jich vyměnili jen v Kralupech nad Vltavou za toto období drogově závislým více než 43 000. Dle jejich údajů žije u nás ve městě dlouhodobě přibližně mezi 130 a 150 osobami, které nitrožilně užívají drogy. Počet uživatelů drog, které jsou aplikovány jinak než nitrožilně, není evidován. Nálezy injekčních stříkaček jsou bohužel i přes tuto iniciativu problémem celého města. Za rok 2023 například evidujeme celkem 32 lokalit, kde byly nalezeny více než čtyři jehly. Nejedná se tedy ani zdaleka o problém související pouze s nám. J. Seiferta.
Dle výše popsaných skutečností je předpokládám každému zřejmé, že problémy související s bezdomovectvím, užíváním návykových látek a vymáháním zákonů na úseku veřejného pořádku nejsou pouze lokální drobné problémy, ale jedná se o obrovské celospolečenské problémy, se kterými se potýkají dlouhodobě všechna větší města. Měla by tedy existovat legislativa, která bude problémům souvisejícím s narušováním veřejného pořádku problémovými osobami zabraňovat. Ta je bohužel v současnosti naprosto nedostatečná. Ať již přijede na místo strážník či policista, tak má jen velmi omezené možnosti řešení situace. Především jde o možnost udělit na místě pokutu. Ta může být odstrašujícím prostředkem pro běžného solventního občana, v žádném případě však není motivačním faktorem pro typ osob, které se běžně protiprávního jednání na úseku veřejného pořádku dopouštějí. Pro lepší představu, v jakém poměru řeší městská policie solventní a nesolventní osoby, uvedu následující čísla. K dnešnímu dni, tj. 18. 9. 2024, vybrala městská policie od začátku roku 2024 dosud 807 000 Kč v pokutách, které byly na místě zaplaceny a 1 003 700 Kč v pokutách, které dosud zaplaceny nebyly a budou předány k vymáhání příslušným orgánům.
Mezi odbornou veřejností jsou tyto problémy všeobecně známy a mnoho osob a organizací se snaží prosadit změnu k lepšímu. Například v loňském roce se uskutečnila v Karlovarském kraji konference s názvem „(Ne)vymahatelnost práva“, které se kromě stovek policistů, strážníků a úředníků z celé republiky zúčastnila i řada zákonodárců z různých politických stran a kde zazněla řada návrhů jakým konkrétním způsobem by bylo možné příslušnou legislativu upravit. Než se tak stane, musíme co nejefektivněji využít zákonných prostředků, které máme k dispozici nyní. Dosud jsem výše zmiňoval především komplikace, které brání v efektivnějšímu řešení situace. Nyní popíši naopak jakým způsobem výše uvedená problematika aktuálně řešit lze a jaké konkrétní kroky byly na nám. J. Seiferta v letošním roce městskou policií učiněny.
Základním kamenem pro všechna následná rozhodnutí jsou informace, ze kterých se vychází. Ty čerpá městská policie kromě vlastních více než třicetiletých zkušeností s ochranou veřejného pořádku ve městě rovněž od veřejnosti (např. telefonáty na linku 156, dopisy od občanů, dotazníková šetření apod.), nebo od spřátelených organizací (především od PČR, zaměstnanců městského úřadu, zaměstnanců TSM, nebo přebíráním zkušeností od jiných městských policií). Na základě získaných informací je následně rozhodnuto například o tom, ve kterých lokalitách budou provádět častější kontroly strážníci městské policie a asistenti prevence kriminality, na jakých místech dojde v budoucnu k rozšíření kamerového systému, nebo v jakých lokalitách budeme navrhovat rozšíření obecně závazné vyhlášky o zákazu popíjení alkoholu a žebrání na veřejném prostranství.
Seifertův park se historicky nikdy neřadil v Kralupech nad Vltavou mezi problémové lokality. Strážníci městské policie zde nikdy neřešili zvlášť vysoký počet případů protiprávního jednání, stejně jako příslušníci PČR. Počet a typ oznámení od občanů související s narušováním veřejného pořádku byl vždy v porovnání s jinými částmi města spíše nižší a nebylo tedy třeba přesouvat do tohoto místa omezené prostředky na úkor jiných, více problematických lokalit, kterými po většinu času byly například ulice Nádražní, Žižkova, Přemyslova, nebo Šafaříkova. V posledních několika letech se mezi ně zařadila i lokalita Pod hájem. Tam problém souvisel se sestěhováním velkého počtu velmi problémových osob do nově vzniklé ubytovny, kvůli čemuž obyvatelé této lokality dokonce založili občanský spolek. Po lednovém požáru výše uvedené ubytovny a následném přestěhování většiny jejích obyvatel do ubytovny v Lobečku se potíže související s narušováním veřejného pořádku zákonitě přesunuly sem. Již během února 2024 začali strážníci řešit téměř každý den v Seifertově parku větší hloučky osob za porušení městské vyhlášky, která zakazuje na konkrétních místech ve městě popíjení alkoholu a žebrání. Na konkrétních místech proto, že zákon bohužel neumožňuje zavést tento zákaz plošně na celém území města a každé místo, které je ve vyhlášce města takto zaneseno, musí být vždy schváleno Ministerstvem vnitra ČR.
Poté, co byl během února 2024 strážníky městské policie zaznamenán zvýšený počet případů protiprávního jednání na nám. J. Seiferta (přičemž současně došlo k podstatnému úbytku takových případů v lokalitě Pod hájem), došlo k výraznému navýšení počtu kontrol této lokality. Společně s okolím nádraží se od té doby jedná o lokalitu, ve které je zaměstnanci městské policie prováděno největší množství kontrol. Zároveň došlo ke zvýšení počtu strážníků, jimž je tato lokalita přidělena jako jejich „okrsek“. Každý okrskář plní v jemu přidělené lokalitě řadu úkolů nad rámec své běžné pracovní činnosti a osobně v ní provádí i výrazně vyšší počet kontrol. Seznam strážníků, kteří mají přiděleny své okrsky je dlouhodobě veřejně přístupný na webu města:
Zvýšený počet kontrol vedl následně k tomu, že strážníci městské policie řešili přestupky související s narušováním veřejného pořádku na nám. J. Seiferta téměř každý den. Při takové běžné kontrole jsou osoby, které se protiprávního jednání dopouštěly, vždy hlídkou poučeny o tom, jakého přestupku se dopustily, je jim na místě udělena pokuta a osobám je strážníkem nařízeno, aby místo opustily (pokud to na místě uzná za vhodné). Pokud je jedna osoba řešena za stejné porušení zákona na stejném místě vícekrát v krátkém časovém období, například alespoň čtyřikrát během čtvrt roku, může jí příslušný správní orgán udělit na základě tzv. „přestupkového zákona“ omezující opatření, které dané osobě zakazuje navštěvovat určená veřejně přístupná místa. Pokud tedy například hlídka městské policie řešila v této lokalitě během února a března jednu a tu samou osobu častěji, tak jí následně bylo od dubna uděleno omezující opatření, které dané osobě zakazuje toto místo navštěvovat. Takovéto omezující opatření bylo pro lokalitu nám. J. Seiferta v letošním roce uděleno zatím čtyřem osobám, a to vždy na dobu čtyř měsíců. Vymáhání tohoto opatření kontrolují strážníci městské policie a asistenti prevence kriminality a dosud byl zjištěn pouze jeden případ porušení takového opatření.
Největší slabina české legislativy spočívá v tom, že i když jedna osoba spáchá například tisíc přestupků, jsou to stále jen přestupky a nikoliv trestný čin. Jedinou výjimkou jsou majetkové přestupky, kdy se škoda u jednotlivých přestupků sčítá a pokud přesáhne hranici 10 000 Kč, jedná se již o trestný čin. U ostatních přestupků však k tomuto nedochází a česká legislativa nemotivuje nesolventní osoby k tomu, aby přestupky nepáchaly. Jediným řešením takové situace jsou potom neustálé kontroly takových míst strážníky městské policie s využíváním možnosti těmto osobám přikázat, aby místo opustily. Toto bych metaforou přirovnal k práci hasiče, který chodí hasit založené požáry, ale za založení požáru nemůže následně žháře potrestat. A tak čeká až žhář někde založí další požár, ten po něm znovu uhasí, a tak stále dokola. Onen žhář toto může dělat opakovaně téměř do nekonečna, protože pokuty, které jsou mu za jeho jednání udělovány, jako nesolventní osoba stejně neplatí. A jak již bylo řešeno výše, tak takových „žhářů“ je obrovské množství a není možné každého z nich neustále kontrolovat na každém kroku.
Zde se znovu vracíme k podstatnému tématu, a to jsou informace. Pokud strážník ví, že se v dané lokalitě děje něco protiprávního, tak se dostaví na místo a situaci vyřeší zákonným způsobem tak, aby zajistil ochranu života a zdraví občanů, majetku a veřejného pořádku. Výše jsem popsal, že od občanů dostává městská policie naprosté minimum oznámení, kdy jde o narušování veřejného pořádku. Tím více informací musí strážníci získat sami. Kromě jejich vlastní kontrolní činnosti a místní znalosti jim v tom významně pomáhají dva asistenti prevence kriminality. Jedná se o zaměstnance městské policie, kteří však nemají žádné zvláštní pravomoci. U městské policie jsou zaměstnáni od května 2019 v rámci projektu, který je finančně podporován Ministerstvem vnitra ČR.
Dalším podstatným zdrojem informací městské policie je Městský kamerový dohlížecí systém (dále jen MKDS), který je pod neustálým dohledem strážníka, který slouží na dozorčím stanovišti městské policie. MKDS byl za posledních sedm let rozšířen z 11 na současných 58 kamerových bodů a stejně jako například u plánování preventivní kontrolní činnosti, i při rozšiřování kamerového systému jsou samozřejmě upřednostňovány problémové lokality před těmi klidnějšími. Strážníci městské policie každoročně řeší stovky případů protiprávního jednání, které bylo zjištěno právě přes MKDS. Kromě toho slouží záznamy z MKDS rovněž velmi často k prokazování jak přestupkové, tak trestné činnosti. Nám. J. Seiferta je v současnosti monitorováno dvěma kamerovými body, které jsou na MKDS napojeny. Oba jsou umístěny na rozích budovy č. p. 735 v ulici Tylova a dlouhodobě významně přispívají k ochraně veřejného pořádku v této lokalitě. Touto cestou bych rád poděkoval obyvatelům všech budov, na kterých jsou kamerové body v Kralupech nad Vltavou umístěny, že s tímto umístěním souhlasili. Především takto vysoko umístěné kamerové body jsou prakticky nenahraditelné díky možnosti monitorovat rozsáhlá prostranství. Seznam míst, která jsou monitorována kamerovým systémem, musí být ze zákona veřejný a je proto umístěn na webových stránkách města:
Ke snaze rozšířit počet kamerových bodů na nám. J. Seiferta došlo ze strany městské policie již v únoru 2019, kdy byla zaslána žádost jednomu z místních SVJ ohledně umístění jednoho kamerového bodu na jejich dům. Žádost však byla bohužel opakovaně zamítnuta. Další rozšíření MKDS v této lokalitě se týkalo kamerových bodů umístěných v nižších výškách tak, aby jim nebylo ve výhledu bráněno místními stříškami. Tento záměr bude realizován v souvislosti s revitalizací celého parku a bude zahrnovat výstavbu celkem tří nových kamerových bodů.
Při výsledném vyhodnocení situace jsem dospěl k závěru, že v rámci zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na nám. J. Seiferta postupovala Městská policie Kralupy nad Vltavou přesně tak, jak měla. Bylo efektivně využito všech zdrojů, které jsme měli k dispozici včetně maximalizace kontrolní činnosti strážníků městské policie i asistentů prevence kriminality v dané lokalitě. Využili jsme všech legislativních možností, které nám zákon umožňoval. A především jsme po celou dobu uplatňovali nulovou toleranci vůči jakémukoliv protiprávnímu jednání na úseku veřejného pořádku, ostatně stejně tak činíme i kdekoliv jinde ve městě. Od února 2024 zde městská policie řešila celkem 157 přestupků na úseku veřejného pořádku, kterých se dopustilo 88 různých osob, z toho 8 přestupků bylo oznámeno občany a 149 řešili strážníci městské policie po vlastním zjištění. Čtyřem osobám, které se dopustily většího množství přestupků, bylo správním orgánem uděleno omezující opatření. Mimochodem za toto od nás patří veliké poděkování úředníkům Městského úřadu Kralupy nad Vltavou za velmi rychlé a rozhodné jednání z jejich strany. V neposlední řadě je potom v rámci revitalizace celého parku plánováno rozšíření MKDS o tři nové kamerové body, které usnadní monitorování této lokality a zjednoduší i dokazování zaznamenaného protiprávního jednání.
V nadstandardní pozornosti, kterou této lokalitě věnujeme, vytrváme tak dlouho dokud bude třeba.
Mgr. Ladislav Voves, ředitel Městské policie Kralupy nad Vltavou
REDAKCE: tel. č. 
