Kdo byl Břetislav Jan Procházka Berka z Dubé? Jaký má podíl na legendě zvané Signaltron? Začtěte se do neuvěřitelného příběhu jednoho velmi schopného vlastence, jenž na svou zemi nezapomněl ani po dlouhý čas v emigraci…
Pan de Dube byl původem Čech Břetislav Jan Procházka Berka z Dubé. Narodil se 22. října 1897 v Praze. Po dokončení reálného gymnázia v červnu 1917 nastoupil na pražskou techniku. V roce 1919 navštívil jako člen studentské delegace Spojené státy americké, kde jej mimo jiné zaujal dynamicky se rozvíjející motorismus. Protože ho lákala více praxe než teorie, rozhodl se opustit vysokou školu a začal podnikat. Angažoval se v zavádění amerického způsobu prodeje v několika pražských obchodních domech. Zabýval se novými technologiemi převzatými především ze zámoří, a nechal si patentovat některé své vynálezy.
V prosinci 1928 zakoupil spolu se svým starším bratrem Josefem bývalou továrnu na hasicí přístroje pod pražským Petřínem. Na jejím místě pak společně vybudovali a v roce 1930 zprovoznili moderní garáže poskytující vysoce profesionální servis svým zákazníkům, a tak byl o tři roky později Břetislav Jan Procházka jmenován soudním znalcem pro obor garážní.
V rámci svého kladného vztahu k motorismu se zajímal i o tuzemské automobilky. Z československých podniků zaujala Břetislava Jana Procházku mladoboleslavská továrna nesoucí původně název Laurin a Klement, která byla od roku 1925 začleněna do plzeňského koncernu Škoda. Od počátku třicátých let dokázala vlivem progresivního vedení vyrábět své vozy skutečně moderně a efektivně. Rozhodl se jí proto také nabídnout své zkušenosti a schopnosti.
V listopadu 1922 se oženil s Čechoameričankou Helen Brodskou. Jedenáct měsíců po svatbě se jim narodila dcera Helena, v roce 1926 syn Břetislav a o čtyři roky později syn Jan.
I po založení rodiny byl jeho velkou vášní motorismus, věnoval mu veškerý volný čas. V roce 1934 absolvoval s vozem Škoda 420 Standard, předchůdcem známějších Popularů, cestu do USA, Říma i dalších míst a dokázal najet rovných 100 000 kilometrů se zaplombovaným krytem motoru, tedy bez zásahu do hnacího ústrojí automobilu. O rok později pokořil vozem stejné značky nejvyšší českou horu Sněžku. O problematice automobilismu hojně publikoval v tisku a hovořil v rozhlase, a to nejen v ČSR, ale i v cizině. Jeho nejvýznamnějším počinem, inspirovaným slavnou knihou Julese Verna, se stala cesta kolem světa, kterou absolvoval ve voze Škoda Rapid v roce 1936. Za 97 dnů ujeli s kamarádem (velkouzenářem) Jindřichem Kubiasem 27 700 kilometrů přes pět států, a to vše 11 let před výrazně slavnější cestovatelskou dvojicí Hanzelka – Zikmund. O této cestě následně napsal knihu, pořádal přednášky a nadále se aktivně věnoval automobilismu.
Ve druhé polovině třicátých let se začal zabývat rovněž problematikou civilního letectví. Na toto téma publikoval několik odborných článků.
Dějinné události a následné vypuknutí druhé světové války jeho aktivity bohužel utlumily. Válečné hospodářství značně omezilo motorismus, což se projevilo na poklesu výnosů z provozu smíchovských garáží. Těžkou dobu nacistického útlaku se Břetislavu Janu Procházkovi podařilo přečkat bez úhony, i když se o jeho rodinu zajímalo gestapo. Místo toho, aby za války ve svých žilách kolaborantsky hledal kapky německé krve a poněmčoval si jméno, začal coby hrdý vlastenec používat přídomek „z Dubé“, i když jeho příslušnost ke šlechtickému rodu Berků z Dubé vymřelému po meči v roce 1706 není nijak doložena.
Ihned po skončení druhé světové války odjeli Procházkovi do USA. Domácí motorismus byl paralyzován a s ním i související podnikatelské aktivity. Břetislav Jan Procházka se však snažil pomoci své vlasti exportem jejího zboží a začal v USA prodávat české sklo a křišťál. V důsledku nastalých změn politických poměrů ale pracovní poměr s ministerstvem obchodu ukončil a stal se americkým občanem. V následujících letech pak spolupracoval s tehdy největšími aerolinkami na světě Pan American a věnoval se byznysu v oboru kancelářských strojů.
Po odchodu do penze v roce 1962 se s oběma svými syny zaměřil na podnikání v oboru letectví. Zatímco Bret (Břetislav) se stal významným konstruktérem a je autorem několika amerických patentů, Jan spolu s otcem vybudovali společnost Signaltron, respektive její americkou pobočku. Přes všechny úspěchy se u něj objevoval stesk po domově. Na návštěvu své rodné země však nemohl ani pomýšlet. V roce 1951 jej soud v nepřítomnosti odsoudil za zločin opuštění republiky a rozsudek obsahoval mimo jiné i propadnutí veškerého majetku státu. Přesto v srpnu 1963 napsal dopis tehdejšímu ministru spravedlnosti ČSSR. Zrekapituloval v něm jednoznačně prospěšnou propagaci československých výrobků v Americe i svou naprostou apolitičnost, kterou zastával po celý svůj život. Následně přišel s nabídkou, že má možnost poskytnout Československu velmi zajímavou technologii, a tak proběhl kontakt s vedením podniku Elektročas Praha, závodem, který vyráběl a instaloval centrálně řízené hodinové systémy včetně zařízení pro signalizaci, podnikem, jenž následně zajistil domácí licenční výrobu a servis Signaltronu na našich nádražích…
Rok 1971 se stal Břetislavu Janu Procházkovi osudným. V závěru října cestoval se svou manželkou z New Yorku na Floridu. Při zastavení u čerpací stanice poblíž Washingtonu, kde se snažil zjistit, zda jede správně, jej srazil projíždějící automobil. Břetislav Jan Procházka Berka z Dubé zemřel na následky těžkého zranění v nemocnici na předměstí Washingtonu Silver Springs ve státě Maryland 29. října 1971. V listopadovém čísle časopisu Svět motorů se objevil vzpomínkový text doplněný Procházkovou fotografií. V době začínající normalizace tak zveřejnilo oficiální médium vycházející v Československu ve statisícovém nákladu nekrolog za Čechoameričana, příslušníka buržoazie, odsouzeného navíc za nezákonné opuštění republiky…
(převzato, redakčně kráceno)
Zdroje:
ŘÍHA, Marek. Dráha 11/2019 (časopis), str. 4 – 15. Praha: Nadatur, spol. s r. o., 2019. 44 s., Informace mají cenu zlata a čas jsou peníze, Legendární informační systém Signaltron mizí po 50 letech z našich nádraží
http://www.chzk.cz/
https://www.reflex.cz/clanek/historie/110262/bretislav-jan-prochazka-nam-prinesl-prodejni-automaty-automobilismus-i-informacni-system-na-nadrazich.html
Wikipedia
Poděkování Knihovně Českých drah, jmenovitě panu Martinu Navrátilovi, za cenný zdroj informací, rovněž Marku Říhovi za svolení šířit jeho textové dílo.
REDAKCE: tel. č. 
