Kralupy nad Vltavou – Počátky slavení křesťanských Velikonoc mají spojitost se slavením židovského svátku Pesach, kdy si Židé připomínají vysvobození Izraele z egyptského otroctví. Jedná se o událost, která se nesmazatelně vryla do paměti vyvoleného židovského národa a stala se neodmyslitelnou součástí jeho vyznání víry v Boha, jenž svůj lid vyvedl z egyptského otroctví.
Tato slavnost se připomíná každoročním slavením pesachové hostiny. Protože faraon odmítl izraelský lid propustit, byl Egypt stižen deseti egyptskými ranami. Pesachová hostina je slavnost velikonočního beránka. Celé společenství Izraele si připomíná noc, v níž Hospodin v egyptské zemi usmrtil vše prvorozené kromě Izraelitů, jejichž domy byly označeny beránkovou krví. Židovský národ je pak na své cestě z Egypta doprovázen Hospodinem a prochází Rákosovým mořem, protože prorok Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin rozdělil jeho vody. Když mořem prochází faraon se svým vojskem, aby izraelský národ pronásledoval, moře se vrací na své původní místo.
Jde o pravzor všech pozdějších osvobození, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo návrat z babylonského zajetí, až po osvobození nejdůležitější: z otroctví hříchu ke svobodě Božích dětí. To se uskutečnilo ve smrti a vzkříšení Ježíše Krista, Božího syna, jak čteme v Novém zákoně, zvláště v evangeliích.
Židokřesťanské obce prvního století v Palestině slavily Pesach tradičním židovským způsobem, brzy ale Velikonoce získávají křesťanský rámec; apoštol Pavel nám ukazuje na praxi křesťanů, týkající se slavení svátku Pesach. V Novém zákoně nemáme zmínku o křesťanských Velikonocích, ta pochází až z 2. století. Udává ji historik Eusebius v Církevních dějinách. Velikonoce se slaví na východě od 2. století a na západě od 3. století.
Velikonoce jsou pro nás křesťany nejvýznamnějšími svátky v roce. Na jejich slavení se připravujeme během čtyřicetidenní postní doby, která Velikonocím předchází a kterou tedy prožíváme právě v těchto dnech. Termín velikonočních svátků připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Připomínáme si ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tak, jako byli kdysi díky beránkově krvi zachráněni Židé, jsme Beránkovou krví vykoupeni my. Pojem osvobození ale získává nový, podstatný rozměr – jde o osvobození od hříchu, zla a věčné smrti. Ježíšovou smrtí na kříži na Velký pátek jsme vykoupeni od hříchu a naše viny nám mohou být odpuštěny, pokud Krista přijmeme nejen slovem, ale také svými skutky a celým svým životem. Ježíš, Boží syn, přemohl smrt svým zmrtvýchvstáním po třech dnech, tj. v neděli (Boží hod velikonoční). Věříme, že i my spolu s ním vstaneme k věčnému životu. Velikonoce jsou pro nás odkazem na skutečnost, že cesta ke vzkříšení, tedy k radosti vede přes kříž, přes těžkosti, problémy, posměch, odmítnutí nebo utrpení. Po kříži následuje radost tak, jako se slunce skrývá za mrakem, i když to není možné vždy plně chápat. Velikonoční svátky jsou pro nás také potvrzením, že dobro, jež má člověk možnost konat, nezaniká naší smrtí a smrtí našich potomků, ale má trvalý rozměr a nerozplyne se jednoho dne v nicotě.
Velikonoční bohoslužby
Rád bych Vás, vážení čtenáři, informoval o velikonočních bohoslužbách v kralupském farním kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Večer na Zelený čtvrtek 13. dubna, kdy začíná velikonoční třídenní a připomínáme si Ježíšovu poslední večeři s apoštoly, Jidášovu zradu a Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě, bude mše svatá v 17:30. Následující Velký pátek (den umučení Ježíše Krista a den přísného postu) proběhnou obřady ve stejný čas. Tento den se také konají pobožnosti křížové cesty – rozvažování a modlitba spojená s Ježíšovou bolestnou cestou na Kalvárii, kde byl ukřižován. Křížová cesta v kralupském farním kostele proběhne v 8 hodin, v zámeckém parku ve Veltrusích pak v 15 hodin. Bílá sobota, která letos připadá na 15. dubna, je dnem smutku. Věřící navštěvují Boží hrob a v tichosti zde rozjímají. Kostel k této příležitosti bude otevřen od 8 do 12 hodin. Na Bílou sobotu večer proběhne velikonoční vigilie (bdění), kdy propuká radost ze zmrtvýchvstání Krista a jeho vítězství nad smrtí. Ve farním kostele budeme tuto vigilii slavit ve 20:15 a bude spojena se křtem dospělého člověka. Boží hod velikonoční pak bude v neděli 16. dubna; mši svatou budeme slavit v obvyklý nedělní čas, tedy v 9:30. Jde o nejvýznamnější křesťanský svátek v roce. Poté již následuje velikonoční pondělí spojené s oblíbenou pomlázkou, které je druhým dnem velikonočního oktávu. Ten trvá do druhé neděle velikonoční a intenzivněji si během něj připomínáme ústřední událost Kristova zmrtvýchvstání. Velikonoční doba trvá padesát dní a končí Slavností Seslání Ducha Svatého.
Závěrem Vám všem, milí čtenáři, přeji pěkné jarní dny a dobře prožité nadcházející velikonoční svátky.
autor: Mgr. Lukáš Okurka, jáhen Římskokatolické farnosti Kralupy nad Vltavou
REDAKCE: tel. č. 
