Kralupy nad Vltavou – Dne 20. května 2017 se na Palackého náměstí uskuteční dlouho avizované slavnostní odhalení sochy vojáka Švejka. Součástí akce, jež doposud nemá v naší republice obdoby, bude stylově pojatý program, který začne přesně ve 14.00 a potrvá až do pozdních večerních hodin. K památnému okamžiku byla pozvána celá řada zajímavých hostů, jejichž výčet bude určitě včas představen a upřesněn. Mnohé se ovšem dozvíte už z následujícího rozhovoru s Mgr. Václavem Gabrielem, členem Spolku pro instalaci sochy Josefa Švejka v Kralupech (G4)
Zkusíte na úvod trochu přiblížit prvotní impulsy, které následně vedly k realizaci samotné sochy? Měli jste od začátku jasnou představu o tom, jak by měla vypadat?
Prvním impulsem byla skutečnost, že je nás několik, kteří máme ke Švejkovi výrazně kladný vztah. Vytvořili jsme skupinu G4. Druhým impulsem pak bylo zjištění, že ve světě je třináct soch Švejka a u nás dosud ani jedna. Vše bylo dílem kolektivním. Kdybyste chtěl Vy udělat sochu, také byste se jistě s někým poradil. „Víc lidí má víc rozumu. Ten poradí to, ten ono a pak se dílo podaří.“ Od začátku jsme věděli, že chceme sochu na lavičce, aby se k ní dalo přisednout a třeba se i poradit s Josefem o důležitých životních rozhodnutích. Nejvýrazněji ztvárnil Švejka Rudolf Hrušínský ve slavném dvojfilmu z padesátých let. Chtěli jsme tedy, aby měla naše socha jeho filmovou podobu. Oslovili jsme rodinu Hrušínských a ti k naší velké radosti souhlasili.
Byl pro Vás osobně právě pan Hrušínský tím „pravým“ Švejkem, kterého si představujete při čtení knihy?
Toto je opravdu zajímavá otázka. Když se řekne Švejk, tak si určitě představím tu konkrétní knihu, kterou mám doma, kterou jsme měli doma vždycky, kterou jsem postupně objevoval, kterou jsem několikrát četl a kterou mám stále někde po ruce. Slavný film s Rudolfem Hrušínským je obrovským propagátorem Švejka, ale samozřejmě s knihou to porovnávat nelze. Dokonce bych řekl, že z filmu, při neznalosti knihy, řada lidí vyvozuje poněkud zjednodušené závěry.
Přestože je dílo Jaroslava Haška celosvětově uznáváno a oslavováno (sám jsem se o tom přesvědčil), tak u nás doma příliš z řady nevyčnívá, někdy mám dokonce pocit, že se za to „české švejkovství“ trochu stydíme. Souhlasíte?
Když někdo hovoří o „švejkování“, vždycky si říkám, že tento termín si asi žije svým životem, protože Švejk v románu nikde „nešvejkuje“ v tom smyslu, jak tento termín chápeme dnes. Haškův román je významné světové protiválečné a protibyrokratické dílo. Obyčejnému člověku je v nesmyslné válce (každá válka je nesmyslná) a při zlovůli mocných dovoleno vše. Někteří lidé jsou Švejkem uraženi pro domnělé opovrhování válečnými hrdiny a válečnými padlými. Rozhodně tomu tak není. Zde bych ještě navázal na předchozí naznačený rozdíl mezi knihou a filmem. Dobrý voják Švejk rozhodně patří mezi nejznámější literární hrdiny v Čechách. U nás má každý pocit, že Švejka zná, každý ví, zda se mu líbí či nelíbí, každý dokáže vyprávět nějakou historku, ale málokdo ho četl. Všem bych doporučil si knihu přečíst. Je obsahově rozsáhlejší než film. Také si budete moci přizpůsobit rychlost čtení tomu, co se právě odehrává a u zajímavých vět se třeba zastavit a popřemýšlet o nich. Není to kniha jednoduchá. Doporučuji číst co nejpomaleji, třeba jen několik stránek denně. Klidně si na Švejka rezervujte celý rok. Přečtení na jeden zátah „za víkend“, to prostě nefunguje.
20. května 2017 se na Palackého náměstí uskuteční slavnostní odhalení sochy vojína Josefa Švejka. Můžete již nyní nastínit, jaký bude program celého odpoledne a na co přesně se mohou diváci těšit?
Program se neustále tvoří. Stále se ozývají noví a noví účastníci. V minulém týdnu například polní kuchyně, tento týden hasiči s renovovanou hasičskou stříkačkou. Slavnostní program 20. 5. 2017 začíná ve 14 hodin a bude probíhat do pozdních ranních hodin. Máme se na co těšit. Podrobnosti budou známy začátkem května.
Vnímáte instalaci sochy jako určitý historický bod, který se do kroniky Kralup zapíše tučným písmem? Ptám se i z toho důvodu, že při odhalování sochy dojde vůbec poprvé k zaplnění nově revitalizovaného náměstí, což je opravdu dosti pikantní…
Pikantní bude guláš. Vojenský guláš musí být pikantní, to jinak nejde. S tím nic neuděláme. Jiná pikantnost mě nenapadá. No a s tou tučností. Baloun osobně dohlédne, aby guláš z polní kuchyně tučný nebyl. To historické, hodno zaznamenání tučným písmem do kronik, se odehrálo před bezmála sto lety, kdy Jaroslav Hašek napsal „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“. Napsal je jako významné protiválečné dílo pod dojmem 1. světové války, ve které padlo mnoho našich spoluobčanů.
Budou mezi pozvanými nějaké významné osobnosti?
Socha Švejka bude instalována za peníze z veřejné sbírky, kdy tisíce lidí přispěly různými částkami. Tito přispěvatelé jsou těmi pozvanými významnými osobnostmi. Nikdo důležitější není. Samozřejmě je ale pozvána celá řada vzácných hostů. Účast potvrdili potomci Jaroslava Haška a Rudolfa Hrušínského, dorazí i mnoho švejkologů z celého světa.
Kralupská socha Josefa Švejka bude na dohled od někdejší kralupské drogerie šikovatele Jana Vaňka, Haškova přítele. Prozraďte, prosím, co všechno dnes víme právě o Janu Vaňkovi? Proslýchá se, že i on měl ve svém životě období, kdy se pokoušel tvořit a psát. Bylo tomu opravdu tak?
O Janu Vaňkovi toho víme opravdu hodně. Já se zmíním jen o třech věcech. S těmi citróny to prý rozhodně není pravda, takže zde tímto mírně opravujeme informaci pomlouvající citróny drogisty Vaňka. Dále existují Deníky Jana Vaňka, které jsou pro historiky a literáty velice cenné a čerpají z nich důležité informace i nyní. Vaněk si např. zapsal několik básní Jaroslava Haška a tím je zachránil před zapomenutím. Dále je v těchto denících dokumentován pohyb Jaroslava Haška po bojišti I. světové války. A konečně třetí zmínka. Hned při mobilizaci v červenci 1914 musel Vaněk jako záložní účetní poddůstojník narukovat k 91. pěšímu pluku do Budějovic a drogistický obchod musela vést jeho manželka Božena. Začátkem srpna 1914 odjel s plukem na srbské bojiště a zde se stal již v srpnu vůbec prvním jednadevadesátníkem, který byl vyznamenán medailí za statečnost. Tu obdržel za to, že bez únavy celý den odvážel z bojiště raněné důstojníky a vojáky. Rozhodně tak nešlo o žádného ulejváka, který zrovna fasoval rum, když byl šturm.
Socha v Kralupech bude, idea vašeho spolku se brzy naplní, ovšem naskýtá se otázka, co bude dál? Máte v záloze nějaký další soubor odkazů, dle kterého by Váš příběh mohl pokračovat?
Náš příběh pokračuje již nyní. Odhalení sochy jsme se rozhodli zpestřit projektem s názvem „Čteme Švejka – Celý svět čte Švejka“. Za účelem propagace díla Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ jsme se rozhodli toto dílo světového formátu, přeložené do 58 jazyků, načíst na zvukový záznam. Inspirací pro nás bylo, že román již načetla na zvukový záznam řada věhlasných umělců, Janem Werichem počínaje a Oldřichem Kaiserem konče. A teď ji načteme společně i my, jimž je Haškovo vrcholné dílo drahé. Knihu jsme rozdělili na 869 stran a každý zájemce přečte jednu z nich (869 stran – 869 lidí). Zúčastnit se může každý, kdo má k románu Jaroslava Haška kladný vztah. Zájemci si mohou napsat o stránku prostřednictvím e-mailu: lekkralupy@seznam.cz
autor: Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ Kralupy n. Vlt.
foto: archiv G4
Invalid Displayed Gallery
REDAKCE: tel. č. 
