Název obce Vyskeř asi většině čtenářů Zpravodaje nic neříká. Když jsem ale 20. dubna 2016 sledoval v televizním zpravodajství ČT 1 starostu obce Vyskeř řešícího problémy s výkupem půdy, vzpomněl jsem si, že jméno jeho obce máme v Kralupech na domě na nábřeží Josefa Holuba.
Velký nápis na fasádě východní strany domu č. p. 220 v Lobečku označuje rodnou ves majitele domu, obec Vyskeř. Majitelem domu byl jeden z nejvýznamnějších starostů města Kralup Josef Vaníček, od jehož smrti uplynulo letos 65 let. Starostou se stal po skončení první světové války v roce 1919. Vystřídal posledního starostu z období Rakousko-Uherska JUDr. Ladislava Pavlouska, který byl jmenován radou Nejvyššího správního soudu v Praze.
Josef Vaníček se narodil 19. listopadu 1861 ve Vyskeři (obyvatelé obce vyslovují ve Vyskři), v turnovském okrese v chudé rodině jako čtvrtý z deseti dětí. Jeho otec František Vaníček se živil předením příze na kolovrátku. Syn se vyučil kupcem a odešel „na zkušenou“. Zakotvil v Chomutově, kde se brzy stal prokuristou dělnického konzumu. Město Chomutov bylo tehdy německo-české a v představenstvu dělnického konzumu byli většinou Němci. Po vypuknutí politických bouří v poněmčeném Chomutově se Vaníček rozhodl, že ze spolku odejde. Ke změně místa mu dopomohla náhoda. V časopise „Právo lidu“ se dočetl, že „Dělnická spotřební, výrobní a úsporná jednota Svépomoc v Kralupech“ hledá prokuristu. Přihlásil se a byl přijat. První prodejna Svépomoci byla otevřena 1. ledna 1898, kdy Josef Vaníček nastoupil v Kralupech jako prokurista a zůstal zde až do konce svého života. Za jeho dvacetiletého působení se jednota zdárně rozvíjela. Za první světové války v roce 1917 byl Vaníček povolán do městské rady a v roce 1918 se stal jednatelem okresního národního výboru. Tím začala jeho politická kariera. Jak již bylo v úvodu řečeno, byl Vaníček v roce 1919 zvolen kralupským starostou. Ve svých padesáti osmi letech přebíral město, ve kterém byly jen nevydlážděné blátivé ulice plné louží, na které v noci vrhaly stíny petrolejové lampy, a které nemělo ani svou vlastní radnici. Vaníček získal pro radnici vedlejší budovu Staňkovského gruntu č. p. 6 a upravil ji pro účely městského úřadu. Dnes jsou zde kanceláře úřadu práce. Další jeho akcí byla elektrizace města. A tak již v roce 1920 se rozsvítily první žárovky uličního osvětlení i domácností.
Vaníčkovy podnikatelské a organizační schopnosti nezůstaly jen u uvedených akcí. Po dlouholetých marných snahách o prosazení stavby spojující levobřežní Kralupy s pravobřežním Lobečkem, prosadil v roce 1926 stavbu kralupského mostu. V roce 1930 dostaly Kralupy díky jeho vytrvalosti moderní budovu reálného gymnázia. Po dokončení potřebné kanalizace všech hlavních kralupských ulic byly jejich povrchy vydlážděny. A vydlážděna byla i dlouhá ulice z Kralup do Mikovic nazvaná na jeho počest „Třída Josefa Vaníčka“, dnes přejmenována na ulici „Generála Klapálka“.
Když Vaníček navštívil faru v Minicích, zjistil, že místní farář František Daďourek je rovněž rodák z Vyskeře jako on, a tak se brzy spřátelili. Na svou rodnou obec Vaníček nezapomněl a navštěvoval ji a Vyskeř nezapomněla na svého rodáka. Pyšní se jeho jménem v místní kronice. Vaníček stál v čele kralupské samosprávy až do roku 1939. Ve svých pamětech píše: „Ze všech mých veřejných funkcí nejvíce mne těšila funkce starosty města Kralup nad Vlt.“ Zemřel jako devadesátiletý v roce 1951 a byl pochován na kralupském hřbitově.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
