Slovem „mobil“ je míněn mobilní, tedy pohyblivý telefon, zatímco slovo „Nehošť“ je názvem vrchu za kralupským hřbitovem. Ve Zpravodaji jsme již o lokalitě Nehošť s telekomunikační věží psali v roce 2011. Letos je výročí 20 let šíření signálu z této vyvýšeniny pro Kralupy a široké okolí.
Když jsem před dvaceti lety na podzim roku 1996 procházel ulicemi Kralup, upoutal mou pozornost dlouhý konvoj nákladních aut se stavební technikou. K mému překvapení vedoucí vozidlo v čele konvoje přede mnou zastavilo a řidič se mne zeptal, kde je Nehošť. Kde je toto nezalesněné návrší jižně od města jsem samozřejmě dobře věděl, ale nevěděl jsem, jak mu cestu přes celé město a dále kolem hřbitova k dolanské křižovatce a pak napravo po polní cestě popsat. A tak jsem k řidiči přisedl do auta a až na vrchol Nehoště ho zavedl. Pracovníci stavební firmy byli až z Ostravy a na Nehošť přijeli postavit telekomunikační věž pro radiotelefonní systém Eurotel. Celá stavba spočívala v montáži prefabrikovaných normalizovaných dílů.
Věž byla sestavena z betonových skruží až do výšky padesáti metrů. Na vrchol věže byly pak umístěny antény pro provoz mobilních telefonů v pásmu 450 MHz a 900 MHz a později přidány i antény pro provoz rozhlasu na VKV. Stavba celé komunikační věže trvala pouhý týden. Stala se součástí celulární sítě základových stanic, které umožňují pokrytí rozsáhlého území pomocí rádiových vln. Elektrická energie pro napájení vysílačů a přijímačů je přiváděna zemním kabelem z Dolan. V nadpisu článku je mezi slovy „mobil“ a „Nehošť“ jen malá mezera, ale v čase, který uplynul mezi vznikem těchto názvů, je časové rozpětí asi tisíc let. Slovní zásoba českého jazyka byla obohacena o slovo „mobil“ teprve v minulém století. Název mobil byl odvozen od latinského mobilitas (pohyblivost, přemístitelnost), zatímco slovo „Nehošť“, které je zřejmě staročeského původu, dodnes nebylo objasněno a není uvedeno ani v obsáhlém díle „Pomístní jména v Čechách“, vydaného Akademií věd.
Podstatné jméno host se vyskytuje často jak v místních, tak i pomístních jménech buď jako předpona, nebo jako přípona. V přivlastňovacím tvaru se mění koncová souhláska -st na -šť. O tom svědčí celá řada názvů obcí nebo kopců, např. Čihošť, Ředhošť, Unhošť, Živohošť nebo Dobrohošť. Obec Dobrohošť byla tedy majetkem Dobrohosta a snad Nehošť byl kdysi majetkem nějakého Nehosta. Komu patřila tato vyvýšenina s nadmořskou výškou 268 metrů, která dominuje náhorní rovině nad naším městem od dávnověku, dnes již nezjistíme. Kdo byl majitelem posledním, však víme. Byl to Josef Vochomůrka z Minic. Jeho rod žil v Minicích po tři sta let. Jedno z polí tohoto selského rodu bylo i na Nehošti, jehož vrchol je zcela plochý. Poslední Vochomůrka, který ve druhé polovině minulého století tam ještě oral, o pole přišel v rámci kolektivizace zemědělství, a pak již vrchol Nehoště zarostl travou. Pod malou vrstvou ornice je obrovská kupa štěrkopísku čtvrtohorní vltavské terasy. Dokonce na jižní straně vrchu bývala malá pískovna.
Jestliže si do internetového prohlížeče napíšete slovo „Nehošť“, objeví se Vám spousta informací a hlavně fotografií této málo známé lokality. Turisté oceňují krásný rozhled. Z Nehoště je dobře vidět horu Říp a Mělník a vlastně celé Podřipsko, a při dobré viditelnosti i České středohoří a hřebeny Krušných hor, Bezděz a někdy i Ještěd a Krkonoše. Majitelé GPS si mohou pro určení místa nastavit souřadnice: 50.2272219N, 14.3166428E.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
