V tomto vydání Zpravodaje se podrobně věnujeme osudu kralupského pivovaru, který po demolicích přístaveb, spilky a dalších budov v jeho těsné blízkosti nyní zaujímá výsadní místo v centru města. Zprávu o rozpracovanosti projektu nám podal referent odboru realizace investic a správy majetku MěÚ Kralupy nad Vltavou pan Jindřich Karvánek: „Prvními kroky k naplnění výše uvedeného záměru bylo zajištění pasportu stávajícího objektu sladovny, tj. zdokumentování a zaměření současného stavu budovy. Dále bylo zpracováno statické posouzení nosných konstrukcí a analýza možností následného využití sladovny. Po vyhodnocení těchto dokumentů byl osloven Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, který je zpracovatelem zmíněné analýzy využitelnosti a který v rámci výuky na ČVUT již v minulosti využil objekt pivovaru v Kralupech k několika studentským projektům.
Výsledkem těchto aktivit byla například výstava studentských prací, která byla prezentována na městském úřadě. Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger v současné době zpracovává úvodní studii na konverzi pivovarské sladovny. Vzhledem k tomu, že vedení města nechtělo jít cestou jednoho návrhu, byl současně za účelem zpracování této studie osloven také Ing. arch. Rostislav Říha z Pražského ateliéru RH-ARCH, s.r.o., který je mimo jiné autorem architektonického návrhu radnice v Kralupech nad Vltavou. Oba uvedení zhotovitelé vypracují úvodní studii, která bude řešit rozvržení základních funkcí objektu a návrh nových dispozic. Následně vedení města z těchto studií jednu vybere a ta bude sloužit jako podklad pro výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace ve stupních pro územní řízení, pro stavební řízení a pro provedení stavby. Obě studie by měly být dokončeny v červenci.
VIZE VEDOUCÍCH KULTURNÍCH INSTITUCÍ, KTERÝCH SE PROJEKT TÝKÁ
Revitalizace centra města úspěšně pokračuje. Již řadu měsíců je zmnoha úhlů pohledu řešeno potenciální využití budovy bývalého pivovaru, přesněji objektu pivovarské sladovny. Napříč politickým spektrem panuje shoda o využití objektu jako městského kulturního centra, ve kterém by své nové zázemí nalezly tyto subjekty: Základní umělecká škola, městská knihovna a částečně iměstské muzeum.
Jak hodnotíte současné podmínky pro vaši činnost. Jaké problémy považujete za nejpalčivější a které brání vašemu dalšímu rozvoji?
ŠÁRKA PÁNKOVÁ (KNIHOVNA): Městská knihovna byla do přízemí budovy tzv. dívčí školy postavené v roce 1893 přestěhována v šedesátých letech minulého století. V roce 1998 a 1999 prošlo rekonstrukcí oddělení pro děti, bylo zrekonstruováno a rozšířeno oddělení pro dospělé čtenáře, návštěvníkům byla zpřístupněna studovna. Další rekonstrukce proběhla po povodni v roce 2002. Protože hlavní činností knihovny je shromažďování, zpracovávání a především zpřístupňování knihovního fondu, pracovnice knihovny se při těchto úpravách snažily rozšířit volný výběr knih. I když došlo ke stavebním úpravám, s narůstajícím počtem svazků knih víme, že prostory jsou již pro návštěvníky i pro pracovníky knihovny nevyhovující. Knihovna měla ke konci roku 2016 ve svém fondu 55 113 knihovních jednotek, v loňském roce uskutečnili čtenáři 37 tisíc návštěv a vypůjčili si 113 tisíc dokumentů. Besed, přednášek a akcí pro školy se zúčastnilo přes dva tisíce návštěvníků. Také při této činnosti pro veřejnost a školy pociťujeme nedostatek prostoru. Akce většinou probíhají ve studovně nebo v oddělení pro děti, kde musíme přidávat místa k sezení, stěhovat stoly, omezovat provoz. Samozřejmě mezi nedostatky patří také chybějící sociální zařízení pro návštěvníky knihovny.
LUBOŠ HARAZIN (ZUŠ): V současné době naši Základní uměleckou školu navštěvuje téměř 750 žáků, kteří jsou vzděláváni ve čtyřech uměleckých oborech: hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém. Ačkoli náš zřizovatel, kterým je Město Kralupy nad Vltavou, před 6 lety zrekonstruoval suterénní prostory ZŠ a MŠ Třebízského pro potřeby výuky hromadně vyučovaných oborů, tak i nadále narůstá potřeba rozšíření adekvátních prostor pro další rozvoj našich vzdělávacích a uměleckých aktivit. Stěžejním úkolem je mimo jiné plnění Rámcového vzdělávacího plánu základního uměleckého vzdělávání, ze kterého vychází i náš Školní vzdělávací program. Jsme školou státní a ve spolupráci s jejím zřizovatelem se snažíme tomuto programu co nejvíce vyhovět. Jako nejpalčivější problém naší „zušky“ vidím značný počet míst, ve kterých naše škola své žáky vzdělává a nedostatek vyučovacích prostor. K dnešnímu dni působíme v ulici Riegrova, v ZŠ a MŠ Třebízského, v Kulturním domě Vltava, v kralupském muzeu, v sálu hotelu Sport, v kralupských kostelech a dalších místech. Postrádáme především vlastní multifunkční koncertní sál, zkušebny orchestrů, kabinety, sborovnu, třídy a prostory technického zázemí školy.
JAN RACEK (MUZEUM): Jako každá instituce prochází i muzeum jistým vývojem a je potřeba na něj reagovat zajištěním dalšího rozvoje. Základním posláním muzea je shromažďovat / sbírat předměty muzejní povahy dokumentující vývoj města a jeho regionu, uchovávat je a využívat tyto předměty k pořádání výstav a výzkumné činnosti. To se ovšem nyní daří jen částečně. Výstav muzeum pořádá 5-7 ročně v pěkném výstavním sále. Po této stránce je situace optimální. Avšak po stránce uchovávání předmětů jsme narazili na prostorovou bariéru danou rozlohou využívaného objektu. Ten dnes po 25 letech existence muzea už nepostačuje po stránce prostoru k ukládání a prezentaci předmětů. Pokud v polovině 90. let prostory postačovaly pro uložení cca 2 000 předmětů, dnes při počtu 6 000 už se kapacitně není kam rozvíjet. Proto je prioritou zajištění depozitárních prostor, a to rovnou s prostorovou rezervou na několik let dopředu. S nárůstem počtu předmětů se pojí i možnosti rozšíření stálých expozic a prohloubení jejich témat, což je aktuálně rovněž prostorově omezeno. A tak se druhou potřebou staly rozsáhlejší prostory pro stálé expozice. Východisko z toho vidím buď ve stavebním rozšíření dosavadní budovy, nebo v přemístění muzea jako celku jinam do rozsáhlejších prostorů.
Co si slibujete od projektu přestavby pivovaru na multifunkční budovu s akcentem na kulturu a společenské dění? Jak by podle Vás vypadalo ideální využití prostor pro důstojný a kreativní rozvoj vaší činnosti?
ŠÁRKA PÁNKOVÁ (KNIHOVNA): Přestavbou pivovaru na multifunkční budovu by vzniklo společenské centrum s ideální polohou v centru města. Předpokládám, že nové prostory zvýší zájem obyvatel o jejich služby, bude dán prostor k návštěvě několika kulturních organizací v jeden den. V knihovně pravděpodobně dojde k nárůstu registrovaných uživatelů a k větší návštěvnosti. Zvýšený zájem o služby knihovny jsme zaznamenali i po předešlých rekonstrukcích. Největší nedostatky vidíme ve velikosti oddělení pro děti a mládež, které by si zasloužilo rozšířit své prostory pro individuální i skupinové činnosti, pro kulturní a vzdělávací akce (např. Pasování na čtenáře, Noc s Andersenem), neměla by také chybět herna pro malé děti s místem pro odpočinek, pohodlné posezení pro mládež (např. sedací vaky), popřípadě menší výstavní prostory (knihovna pořádá výtvarné soutěže, literární soutěže). Samozřejmostí je rozšíření oddělení pro dospělé, ve kterém by návštěvníci měli získat přístup k většině knihovního fondu. I v tomto oddělení bychom uvítali koutek s hracími prvky pro děti, aby si rodiče a ostatní čtenáři mohli v klidu a pohodlí vybírat požadovanou četbu. Ve studovně zvažujeme přidat alespoň dvě počítačové stanice připojené k internetu, rozšířit a změnit uspořádání studijních míst. Vlastně v celé knihovně by mělo být více čtenářských míst – ať už k odpočinku, ke studiu nebo setkávání s přáteli. Určitě bychom pro dětské i dospělé čtenáře přivítali důstojnější prostředí pro konání přednášek, besed a kurzů, nemělo by chybět příjemné místo pro klubové setkávání. Dovedeme si představit také počítačovou učebnu, která by byla vybavena 10-12 počítačovými stanicemi či notebooky. V knihovně nebo v budově by neměl chybět prostor s přebalovacím pultem, křesly pro maminky, mikrovlnná trouba pro ohřev jídla a hračky – tzv. Family point… Nová knihovna s moderním interiérem a mobiliářem by neměla být pouze půjčovnou knih, o což se snažíme i nyní, ale měla by uspokojovat kulturní a informační potřeby návštěvníků, poskytnout jim místo pro relaxaci a setkávání.
LUBOŠ HARAZIN (ZUŠ): Začnu s dovolením druhou polovinou otázky: ideální využití prostor si netroufám odhadnout, jelikož si myslím, že bude mít každá oslovená organizace své vlastní zájmy a priority. Budeme však s těmito organizacemi i nadále v kontaktu a možná se otevřou i nové formy spolupráce. Za naši školu pevně doufám, že „pod jednou střechou“ dojde po dlouhé době ke sjednocení všech čtyř našich v současné době odloučených uměleckých oborů, zlepší se komunikace mezi nimi a vznikne tak mnoho dalších různorodých aktivit. Těšíme se, že již nebudeme muset žádat různé organizace města o poskytnutí prostor a odpadne jak nám, tak i dětem a jejich rodičům tak trochu kočovný život. Vítáme, že přestavba pivovaru nabírá na obrátkách a těšíme se na zdárný průběh celé akce.
JAN RACEK (MUZEUM): Od přemístění muzea do bývalého pivovaru očekávám (podotýkám v ideálním případě) především vyřešení dvou výše uvedených problémů, a to rozšíření prostor pro expozice a výstavy a rozšíření prostor pro řádné uložení sbírkových předmětů. A to vše „pod jednou střechou“. Protože muzeum a předměty jedno jsou a je nutná každodenní práce s nimi. Konkrétně bychom si představovali např. stálé expozice 500 m2 (dnes 255 m2 ), výstavní sál, variabilní 200 m2 (dnes 125 m2 ), depozitář alespoň 400 m2 (dnes 155 m2 + 50 m2 externě), prostor pro žákovské projekty 50 m2 (dnes nepostačujících 20 m2 ). V segmentu stálých expozic bychom tím získali odpovídající prostor pro pamětní síň Jaroslava Seiferta a např. i pro prezentaci výtvarného umění místních umělců, na které v současnosti není prostor. Potřebu odpovídajícího zázemí a bezbariérového přístupu snad není třeba blíže specifikovat. Všichni respondenti se koncem června (po uzávěrce tohoto vydání) sešli na kralupské radnici z iniciativy odboru realizace investic a správy majetku MěÚ Kralupy n. Vlt., aby diskutovali o svých požadavcích, které by měly být akcentovány při přípravě studií na potenciální využití prostor objektu, který má ambici stát se další významnou dominantou města.
Jindřich Kohm
REDAKCE: tel. č. 
