Toto období je archeology nazýváno dobou železnou. Dělí se na starší období, dobu halštatskou (5.-8. stol. př. Kr.) a posledních pět století patřící Keltům, dobu laténskou. Století 10. a 9. př. Kr. náleží ještě do doby bronzové, a to do poslední fáze kultury knovízské. O té jsem psal posledně. Dnes se budu zabývat dobou halštatskou.
Název dostala podle údolí stejného jména v rakouských Alpách. Tam tehdy existovaly solné doly. A jak praví pořekadlo „sůl je nad zlato“, tak tomu bylo tehdy i tam. Archeologové objevili pohřebiště vládců údolí a v bohatých hrobech spoustu luxusních předmětů importovaných z celého Středomoří. Podobné předměty byly později objeveny i v některých hrobech té doby i u nás. Tolik jen úvodem na vysvětlenou. A nyní zase zpět k nám. Do doby halštatské řadí archeologové dvě kultury, a to kulturu bylanskou (2. pol. 8. stol. – poč. 6. stol. př. Kr.) a kulturu pozdně halštatskou (poč. 6. stol. – 5. stol. př. Kr.). Na základě dlouholetých výzkumů pak mohli konstatovat, že vývoj pokračoval plynule od kultury knovízské ke kultuře bylanské a později pozdně halštatské. Změnila se ale řada věcí. Především to bylo počasí. Po teplých letech na konci doby bronzové dochází k citel-
nému ochlazení (830-725 př. Kr.) a následně přichází období sucha. Archeologové zjišťují, že se začíná měnit i struktura společnosti. Společnost doby bronzové, založená na kmenovém principu spojující muže podle společenství krve, se mění ve společenství na základě svobodné volby ve společenství na principu „vojenské družiny“. S tím souvisí pravděpodobně změny v pohřbívání, ale i v bydlení. Jsou budována opevněná hradiště, na nichž sídlí vládnoucí elita (Minice). Ve vesnicích se začínají objevovat jednotlivé ohrazené dvorce. Většina obydlí je však v podstatě stejná jako v době předchozí. Nádoby typické pro tuto kulturu mají žlutou až oranžovou barvu a výzdoba na nich je obvykle v barvě červené a černé.
O značné diferenciaci společnosti v této kultuře svědčí hlavně pohřby. Objevují se honosné hrobky, a to hlavně ve východních Čechách a na Litoměřicku. V nich, na rozloženém čtyřkolovém voze, leží pohřbený vládce. Na poslední cestu je vybaven spoustou předmětů (třeba až 70 nádobami). Existují i chudší hroby jen s dvoukolovými vozy. Nad hroby byla navršena mohyla. Prostí vesničané jsou po smrti většinou spáleni a popel uložen do nádoby přikryté miskou. Značná část nálezů z obou kultur doby halštatské je staršího data. Část nalezených předmětů z naší oblasti byla ztracena při několikerém stěhování zdejšího muzea za války a těsně po ní. V některých případech jsme odkázáni jen na původní určení stáří nálezů a nelze dnes přesně určit, do které z obou kultur předměty patří. Proto budu uvádět místa s nálezy bez rozlišení, do které z obou kultur patří. Prosté žárové hroby se nalezly i u nás. Například v Otvovicích. Tady byly v urně i bronzové předměty přepálené ohněm pohřební hranice. Více známe pohřbů kostrových. Dva z Minic, z toho jeden obložený kameny, další je z Vepřku a k nim snad patří i hrob nalezený v roce 1950 P. F. Masnerem na Hostibejku. V 
archeologických nálezech pozorujeme hlavně změny v keramice. A to nejen ve tvarech nádob, ale hlavně v jejich výzdobě. Při výrobě nádob se často do hlíny přidává tuha a také povrch nádoby je tuhován. Výzdoba jemnější keramiky je provedena v tzv. geometrickém stylu. Obrazce ve tvaru trojúhelníku, kosočtverců, koleček lemovaných po obvodu tečkami apod. Rytá výzdoba je provedena svazky jemných rýh nebo jsou obrazce do povrchu nádoby „vleštovány“. Nejvíce takovýchto střepů bylo nalezeno při výzkumu minického Hradiště a také v ulici Pod Hradištěm.
Keramika patřící oběma kulturám byla nalezena na katastrech Lešan, Vepřku, Nelahozevsi, Veltrus, Dřínova, Zlončic, Zeměch a pochopitelně i Kralup. Zde to jsou nálezy z prostoru dýhárny v Lobečku, z centra města, z Lobče z bývalé Adamovy pískovny nad tunely, z Hostibejku, z Mikovic z ul. 28. října a od Varhaníkova mlýna. Z Minic pochází i nález žlutého korálu s modrobílými očky. Dále jsou odtud kostrové hroby ul. Hybešovy, zbytky osady a kostrový hrob z ulice Pod Hradištěm. Nejvíce nálezů zlomků keramiky pochází samozřejmě z vlastního hradiště, o kterém bude řeč někdy příště.
Mluvím o době železné, tak se také musím zmínit o předmětech ze železa a jejich výrobě v té době v Čechách. Doklady o tavbě železa z té doby u nás zatím nejsou. První předměty ze železa byly na naše území dováženy. Šlo pochopitelně o zbraně. Meče, nože, hroty oštěpů. Teprve později i o šperky a kovové nádoby ze severní Itálie. Na konec došlo i na zemědělské nářadí. Radlice, sekery a další. V pozdní době halštatské zde bylo již železo i kovářsky zpracováváno. Nálezů železných předmětů z té doby je od nás jen velice málo. Předměty ze železa podléhaly v zemi korozi a o zbytek se „postarala“ později jejich nedokonalá konzervace. Také ozdob a šperků nebylo nalezeno mnoho.
Václav Fencl
REDAKCE: tel. č. 
