Na samém konci doby bronzové a v prvních stoletích následující doby železné žil na našem území lid s kulturou knovízskou. Své jméno dostala tato kultura podlobce Knovíz u Slaného, kde byla poprvé v roce 1892 popsána. Vznikla v předchozí kultuře mohylové působením vlivů z Karpatské kotliny. Byla součástí velkého komplexu kultur popelnicových polí. U nás zaujímá hlavně pražsko – slánskou oblast, do které spadá i Kralupsko. Nálezy památek lidu této kultury patří k nejčetnějším v pravěku Čech, a to platí i pro zdejší oblast. Můžeme říci, že takřka na katastru každé zdejší obce se nalézá alespoň jedno místo s pravěkými nálezy patřícími této kultuře. Nejčastěji nalézáme na polích velké plochy doslova poseté úlomky keramiky. Bohužel bez podrobnějšího archeologického průzkumu nejsme však schopni říci, zda se v konkrétních případech jedná o zbytky vesnice, pohřebiště, případně obojího. Tento lid své mrtvé, až na výjimky, spaloval. Popel ukládal v keramických nádobách do poměrně nehlubokých hrobů. Půdní eroze a pluhy po staletí ulamovaly svrchní části popelnic, které dnes nacházíme. Tak je tomu například na katastrech Debrna, Dolan, Holubic, Zeměch, Lešan, Dušník, Dřínova, Hostína, Vepřku, Mlčechvost. Potom je zde 
celá řada nálezů učiněných při různých zemních pracích, zvláště v Kralupech. Začneme na pravém břehu v Lobečku. Největší zdejší naleziště je v prostoru bývalé Dýhárny a Kovošrotu. Kromě sídlištních jam s keramickými střepy zde byl odborně prozkoumán i jeden žárový a jeden hromadný hrob kostrový.
Další nálezy jsou z míst proti bývalému přívozu a také z ulice Revoluční. Na levém břehu řeky byl osídlen prostor od Trojanovy ulice k mlýnu, pivovaru a celý střed města. Mimo obvyklých střepů se tady našly i dva kostrové hroby. V Mikovicích bylo sídliště tohoto lidu v prostoru ul. 28. října a u Varhaníkova mlýna, i zde se našla lidská kostra. V Lobči to jsou nálezy z Hostibejku, kostrový hrob z bývalé Hájkovy cihelny (dnes sídliště). Keramika se našla i v prostoru bývalé Adamovy 
pískovny nad tunely. V Minicích to byly keramické střepy objevené při výzkumu na Hradišti a v ul. Pod Hradištěm. Hodně nálezů bylo zachráněno z prostoru u miřejovické elektrárny a bývalé továrny PTZ. Zatím jediné neodborně prokopané, ale i z části odborně prozkoumané sídliště je z Vepřku.
V posledních třech stoletích druhého tisíciletí došlo k značnému oteplení. To znamenalo jistě i zvýšení výnosů obilí, což určitě přispělo k růstu populace. Z tohoto období pravěku je v Čechách registrováno 600 nalezišť lidu s kulturou knovízskou. Jak vypadá obvykle takové naleziště? Spousta odpadních jam, které původně sloužily pro uskladnění obilí. Poté, co skončila jejich životnost, byly zaplněny keramickými střepy, kostmi a dalším odpadem. V některých z nich bývají nalezeny i lidské kostry. Mezi jámami jsou prázdná místa, na kterých původně stály sruby nebo domy s kůlovou konstrukcí. Jejich stěny byly propleteny proutím a z obou stran omazány cihlářskou hlínou. Při výzkumech se našly i kusy vnitřní omítky stěn se zbytky bílé barvy a dokonce i s různobarevnými vzory.
Václav Fencl
REDAKCE: tel. č. 
