25. ročník festivalu přednesu a poezie Seifertovy Kralupy konající se ve dnech 18. – 19. září v Kulturním domě Vltava návštěvníky opět přesvědčil, že poezie k našemu městu patří, stejně tak jako Jaroslav Seifert, velký český básník a člověk v jedné osobě.
Dvoudenní program plný poezie se uskutečnil za finanční podpory Středočeského kraje (Fond kultury a obnovy památek) a Města Kralupy nad Vltavou. Seifertovy Kralupy doprovodili umělci jako Jan Přeučil, Eva Hrušková, Valérie Zavadská, Karel Plíhal či Felix Slováček, kteří dodali akci na vážnosti a uměleckosti. Festival se koná pravidelně v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Cílem festivalu je aktivně zapojit děti a mládež na kulturním dění, rozvoj mateřského jazyka, fantazie a tvořivosti. Jak produkční KD Vltava Jitka Košťálová napsala již v říjnovém čísle, vítězové autorské literární soutěže ve svých básních ukázali v plné šíři krásu českého jazyka, jeho malebnost a bohatost. Přesvědčte se sami, přinášíme vítězné práce. Kdo jste nemohli být festivalu přítomni, užijte si alespoň nyní chvilku poezie.
David Jagrik, 1. cena v kat. 14–18 let
Odbila druhá, třetí, čtvrtá,
pátá i šestá… devátá.
A bílé slunce ostře črtá
černou čepel horizontu,
jak další den čeká frontu
na vstup do Věčnosti brány.
Do ulic světa přichvátá
mlžný háv z perutí vrány.
Ruch světla pozvolna se ztrácí,
tak jako všechen lidský zrak.
Zavírají oči zpěvní ptáci.
Však oči jiné zazáří
a ve tmě tanec bez tváří
se zablýská, když skončil den.
Niterný, živý, divý tak!
Stín vášní šelem, živý sen!
Noc náhle rozvírá své květy.
Oči nám rukou zakrývá.
Slepý svět dotyku a věty.
Napětí, strach, rozechvění
smysly ostří v okamžení.
Rychlý dech rozum přehluší,
luna se v duši zarývá
a vzruchy srdce rozbuší.
Čerň kyne nebi bílou dlaní.
Přes její šat Bůh nevidí.
Čas bez studu a beze ptaní.
Když pokrytci už neslyší.
Širé nekonečné dálky,
bez mělkosti, bez morálky.
Když Hvězdy tmou se třepotají,
dva lidi, v zemi bez lidí,
se v ryzí vášně propadají.
Dominik Bárt, 1. cena v kat. nad 18 let
závora nemocničního dvora
jak stará dětská houpačka
kývající se ze tmy
do ještě větší tmy
prostoupenost vynechává
jenom konce
přimrzlých větví
nejhojnější výskyt ticha
v básních
a mezi lidmi
REDAKCE: tel. č. 
