Spolu s obecními volbami proběhnou i volby třetiny Senátu. Mezi 27 volebními obvody, v nichž proběhnou v letošním roce volby do horní komory Parlamentu, je přitom i volební obvod č. 28 – Mělník. Občané Kralup si tak kromě obecního zastupitelstva letos vyberou také svého senátora. První kolo senátních voleb proběhne spolu s komunálními volbami 23. a 24. září 2022. Pokud se nepodaří nikoho zvolit, proběhne o týden později kolo druhé, konkrétně ve dnech 30. září a 1. října 2022.
Senát jako pojistka demokracie
Neměli bychom přitom zapomínat, že Senát je významná ústavní instituce. Senát je někdy (nespravedlivě) přehlížen či opomíjen, a to bohužel často i voliči při volbách. Senátoři současně nejsou vidět a slyšet tolik jako poslanci. A někteří (často populističtí) politici Senát kritizují a volají po jeho zrušení. Nic z toho ale Senátu na významu neubírá. Naopak, Senát nesčetněkrát obohatil legislativní proces, ať už v podobě vlastního návrhu zákona, nebo často tím, že vrátil Sněmovně schválený návrh zákona k opravě. Současně Senát opakovaně prokázal, že je pojistkou demokracie. To je v době, kdy jsou některé okolní demokracie „v ohrožení“, významným benefitem (mimochodem např. Maďarsko, které již není v posledních letech podle řady analytiků liberální demokracií, ale hybridním režimem, Senát nemá a v rozhodujících okamžicích tamní demokracii podobná pojistka chyběla).
Volební systém
Senátní volební systém je velmi jednoduchý. Na rozdíl od komunálních voleb se zde hlasuje přímo pro jednotlivé osobnosti. V praxi to vypadá tak, že voliči dostanou volební lístky, na každém z nich je uvedeno jméno jednoho z kandidátů. V každém volebním obvodu se volí právě jeden senátor. Volič tak vybere jeden lístek se jménem kandidáta, pro kterého chce hlasovat. Ten následně vloží do obálky (pozor na výběr správné obálky, zvlášť se hlasuje do speciální obálky pro obecní zastupitele a zvlášť do speciální obálky pro senátory!) a obálku vhodí do volební urny.
Je přitom obecně známo, že senátní volební systém je dvoukolový většinový. Ne vždy už ale tušíme, co to v praxi znamená. Z vlastní zkušenosti vím, že si řada lidí myslí, že první kolo je jakýsi předvýběr kandidátů pro kolo druhé, které je pak rozhodující. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Rozhodující je již první kolo. S ohledem na vysoké prahy zvolení (více než 50 % hlasů) je však poměrně složité najít již v prvním kole kandidáta, který získá potřebný počet hlasů ke zvolení. Ostatně v dosavadní historii senátních voleb se to povedlo jen 13 kandidátům (z celkem 420 zvolených senátorů).
Teprve tehdy, pokud se nepodaří nikoho zvolit v kole prvním, koná se o týden později kolo druhé. Voliči tak dostávají druhý pokus zvolit si kandidáta. Současně dochází ke snížení počtu kandidátů ve druhém kole na dva tak, aby bylo zajištěno zvolení senátora alespoň na druhý pokus. Jednoduše řečeno, jsou-li kandidáti dva, ten, který získá více hlasů, má současně více než 50 % hlasů a je zvolen senátorem.
I Senát je tedy významná ústavní instituce a má smysl se senátních voleb zúčastnit. Případná obě kola hlasování jsou přitom stejně významná, nevyplatí se proto ani v jednom z nich absentovat. A to i přesto, že v druhém kole už to někdy může připomínat spíše jakousi volbu menšího „zla“. I taková volba ale může být důležitá pro kontinuitu politického vývoje.
Jakub Charvát,
zástupce vedoucího katedry politologie
Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
REDAKCE: tel. č. 
