Řadu let očekávaný obchvat Kralup zapříčinil archeologický výzkum na části jeho plánované trasy, hned za hranicemi města Kralupy, u nedalekého Debrna. Záchranný výzkum vedl Jan Bařinka ze společnosti Archaia z. ú. Pojďme si tedy společně odkrýt taje, které zem po dlouhé roky ukrývala…
Naši předkové sídlili v blízkosti životodárného turského potoka (viz historická mapka). V oblasti tohoto starého sídelního prostoru se tedy dala snadno předpokládat polykulturní lokalita. Po předcích zůstalo pod ornicí ukryto množství pozůstatků. Realizovaly se zde nálezy od mladšího neolitu (mladší doby kamenné) po raný středověk. Našlo se i několik situací z kultury jordanovské a kultury nálevkovitých pohárů, obě spadají do období staršího eneolitu (pozdní doby kamenné).
„Objevili jsme i ojedinělé hroby kultury se šňůrovou keramikou, přičemž gró z doby pravěké klademe do období mladšího a pozdního bronzu – tedy kultury knovízské a štítarské. Dále jsme našli rozsáhlé sídliště, několik stovek archeologických situací od zásobnic po hliníky a sídlištní jámy. Nejmladší období, které jsme zde zachytili, je období raného středověku (9.-11. stol.), objevili jsme zde 30 hrobů, dalších 10 jsme našli v druhotně použitých jámách (původně zásobnicích),“ doplnil k nálezům Jan Bařinka.
Jaké artefakty a ekofakty byly nalezeny?
Z keramických artefaktů to byl větší soubor celých nádob (25-30 kusů), byly umístěny v různých situacích v jednotlivých jámách nebo hrobech. Dále byl nalezen kus zlatého drátu, který sloužil zřejmě jako polotovar pro výrobu náušnic, prstýnků apod. Našly se i bronzové industrie, knovízské jehlice, náramek, jedna broušená industrie a broušené kamenné sekyrky z různých časových období.
V rámci zkoumaného prostoru bylo objeveno několik komunikací – středověká a novověká, zánik je datován do poloviny 19. století, kdy vznikl moderní systém cest, který funguje až do dneška.
Druhá cesta kopíruje směr středověké a novověké cesty, je předpoklad, že jde o pravěkou komunikaci. K určení doby vzniku posloužila stratigrafie. Sice z cesty chybí nálezový materiál, ale vzhledem k tomu, že byla provedena optická luminiscence, je možné, že se zadaří sedimenty zadatovat, aby bylo možné určit také stáří zániku komunikace. Předběžné zhodnocení významu je tedy především prostorové z hlediska doplnění mapy pravěkého osídlení.
Důležitý objev, který zde byl proveden, je raně středověké pohřebiště, o kterém byly v souvislosti s tímto místem již dříve zmínky, byla tedy jistá predikce nálezu… První zprávy o konání pohřbů v raném středověku na tomto místě byly z přelomu 19. a 20. století. Část tohoto nálezového fondu je již ve sbírkách Národního muzea. Našel se soubor 40 raně středověkých hrobů předběžně datovaných do konce 9. až začátku 11. století. V rámci pohřebiště byla nalezena i jedna zajímavost – jedná se o druhotně přemístěné lidské ostatky, které souvisely s nalezením pohřebiště v 19. a 20. století, našly se tři hrobové jámy, kde se nacházelo větší množství jedinců, kteří nebyli uloženi v anatomické poloze, výzkum předpokládá, že tyto ostatky zde pietně přepohřbili lidé, kteří zde těžili hlínu na výrobu cihel.
Více informací o nálezech je možné načerpat na webu archeologického výzkumu (www.archaiapraha.cz). Vzhledem k tomu, že jde o záchranný archeologický výzkum, který souvisí s dalšími pracemi na přípravě propojky dálnice D7-D8, budeme vás o nových zajímavostech a lokalitách nalezišť průběžně informovat.
Andrea Jůnová, šéfredaktorka
Zdroj: www.hister.cz, www.archaiapraha.cz
REDAKCE: tel. č. 
