Na sociálních sítích města se čas od času vyskytují stížnosti, že je v Kralupech málo lékařů, že stávající praktičtí lékaři neberou nové pacienty… Kdo má v kompetenci situaci řešit? Přečtěte si vyjádření naší zdravotní komise, našeho pana starosty, VZP či náměstka hejtmanky Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví…
V Kralupech chybí lékaři. Najdeme nové?
Kralupy trápí úbytek lékařů. Z ORL se chystá do důchodu pan doktor Ptáčník, praktičtí lékaři mají plno, to stejné zubaři, nefunguje pohotovost. Naštěstí svou ordinaci znovu otevřel náš pan chirurg, doktor Syrový, ať mu dobře slouží zdraví, potřebujeme ho. Jak můžeme stávající neuspokojivou situaci řešit? Může nějak pomoci radnice? Já věřím, že ano. Zázračný recept ovšem neexistuje. Jsme, v tomto případě, bohužel, příliš blízko Prahy, která svou přitažlivou silou nasává kvalifikované odborníky, lékaře nevyjímaje. Přesto nesmíme sedět se založenýma rukama.
Jednou z možností je vyjednat pravidelné ordinační hodiny pro lékaře z Prahy či jiných měst, kteří by měli otevřeno třeba jeden až dva dny v týdnu. Podobně můžeme navázat spolupráci s mladými lékaři, čerstvými absolventy či mediky, kterým by město poskytlo zázemí, a to i v součinnosti s kralupskou nemocnicí. O této možnosti jsem jednal s panem doktorem Zdeňkem Mrozkem, který vykovává funkci viceprezidenta České lékařské komory (ČLK). Slíbil, že prověří možnost, jestli by do Kralup mohli dojíždět mladí lékaři z fakultní nemocnice.
Přilákat lékaře bude vyžadovat určité pobídky. Může to být služební byt, ale i prostory pro zřízení ordinace, případně jiné benefity. To jsou samozřejmě nemalé potenciální výdaje z městského rozpočtu. Nicméně pokud chceme situaci skutečně řešit, nezbývá, než se zamyslet i nad těmito možnostmi. Je to totiž otázka priorit a já věřím, že se těmito záležitostmi bude příští zastupitelstvo seriózně zabývat.
Telman Nersisjan, člen Redakční rady KZ
Komentář Zdravotní, sociální a bytové komise MěÚ Kralupy nad Vltavou:
„Zdravotnictví a zdravotní péče není v kompetenci města a jeho samosprávy. Zdravotní pojišťovny a kraje mají příslušnou zodpovědnost. Pojištěnec nahlásí svou potřebu své zdravotní pojišťovně, ta by mu měla lékaře sehnat. V případě nespokojenosti si může na zdravotní pojišťovnu stěžovat na kraji.
Město k tomuto problému nemá ani žádná reálná data. Kolik lidí, proč a jakého lékaře shání, kde bydlí a kde mají trvalé bydliště? Prvním krokem města by tedy mělo být zjištění reálného stavu. Zcela jistě se tomu na zasedání komise budeme věnovat.“
Václav Gabriel, Eva Ivanová
Vyjádření pana starosty:
„Na obecní a městské úrovni se odráží státní politika, lékaři mají lepší podmínky v jiných zemích, mladí odchází často do Německa. Město nemá v tuto chvíli žádné vhodné prostory pro účel dalšího zdravotnického zařízení, všechny dosavadní prostory pro poskytování této péče (poliklinika u pošty, RHG, ordinace v Lobečku) jsou v soukromých rukách, je tedy na majiteli, aby dostatečně motivoval lékaře, které má v nájmu. Ohledně pobídek pro nové lékaře. Město nedisponuje adekvátními byty, pokud se nějaký byt uvolní, je to malý sociální byt, který by zástup lékařů nepřilákal. Dostupná lékařská péče pro občany je v zájmu každého města, jak lékaře pomoci motivovat, bude jedním z úkolů pro nové zastupitelstvo.“
Marek Czechmann, starosta
Vyjádření VZP:
V okrese Mělník je situace stabilní jak v ambulantní, tak i primární péči. V současné době neevidujeme zvýšenou poptávku ze strany našich pojištěnců na zajištění zdravotní péče v této oblasti.
Pokud klient přijde o lékaře a sám při hledání nového neuspěje, může se s žádostí o pomoc obrátit na klientské pracoviště VZP nebo kontaktovat naši informační linku VZP. V případě, že se některý z pojištěnců na pojišťovnu obrátí, řeší pojišťovna situaci aktivně všemi dostupnými cestami. Pojištěnec se také může obrátit na Českou lékařskou komoru a Českou stomatologickou komoru. Klienti také mohou využít vyhledavač na webových stránkách VZP, kde jsou kontakty na všechny ordinace, které mají s VZP smlouvu apod. Konečné rozhodnutí, zda bude konkrétní klient registrován, je ale samozřejmě jen a pouze v kompetenci lékaře, s ohledem na jeho aktuální možnosti a kapacity.
Dostupnost kvalitní péče pro klienty VZP je pro pojišťovnu prioritou, a proto v zájmu zlepšení organizace zdravotní péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb provádí pravidelné analýzy sítě. Pro zajištění dostupnosti primární péče využívá VZP všech dostupných a zákonných možností. V případě nedostatečně zajištěné péče iniciuje vyhlášení výběrového řízení na krajském úřadu.
V neposlední řadě Všeobecná zdravotní pojišťovna motivuje stávající i nové lékaře k registraci dalších pacientů do péče a k rozšiřování ordinačních hodin, také finančně v rámci svých bonifikačních programů. VZP má pro jednotlivé odbornosti široké spektrem konkrétních bonifikačních programů. Programy jsou určené zejména ordinacím primární péče, přičemž podpora dostupnosti je jedním z klíčových témat.
Vzhledem k celkovému nedostatku lékařů některých odborností v rámci celé ČR, VZP děkuje všem obcím, resp. místním samosprávám za vytváření příznivých podmínek pro založení nových lékařských praxí. Řada obcí přistoupila například k minimalizaci nájmu, poskytnutí obecního bytu, příspěvku na vybavení ordinace apod., což následně vedlo k motivaci některých lékařů založit v místě ordinaci a přemístit do dané lokality i celou svou rodinu.
Viktorie Plívová, tisková mluvčí VZP
Vyjádření Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví:
Je nutné si uvědomit, že za síť poskytovatelů zdravotních služeb, tedy za její dostupnost, jsou zodpovědné jednotlivé zdravotní pojišťovny, tedy nejedná se o kompetenci krajů a možnosti krajů jsou tak velmi omezené. V případě, že nějaký občan potřebuje sehnat lékaře, je tak nutné, aby se obrátil na svou zdravotní pojišťovnu. Dostupnost zdravotních služeb je jednoznačně a závazně stanovena platnou právní úpravou; konkrétně jde o nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Toto nařízení stanoví maximální dojezdové doby, za jaké se pacient musí dostat k poskytovateli zdravotních služeb dané ambulantní nebo lůžkové odbornosti, např. u primární péče (všeobecný praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař, gynekolog) je dojezdová doba 35 min., u kardiologie 60 min. atp.
Pravdou zůstává, že ani zdravotní pojišťovny nemohou lékaře „nutit“ k otevření praxe tam, kde zrovna chybí, proto např. VZP se snaží lékaře finančně motivovat (zejména lékaře poskytující primární péči, kteří v některých oblastech nejvíce chybí). Pokud se lékaři zapojí do jejich programu a splní určitá kritéria, poskytuje jim určité finanční bonifikace (ohodnocení).
Středočeský kraj nemá významnější motivační nástroje kromě podpory dopravní obslužnosti a základní infrastruktury na úrovni měst a obcí. Těmito motivačními nástroji spíše disponují jednotlivá města a obce, které mohou „nalákat“ lékaře např. na symbolické nájemné ordinace, finanční výpomoc při pořízení vybavení ordinace, podporu bydlení atp., což, jak všichni víme, mnohdy nestačí. Současně je nutné si uvědomit, že zajištění dostupnosti lékařské péče není problémem pouze měst a obcí ve Středočeském kraji, ale jedná se o problém, s kterým bojují v menší či větší míře všechny kraje, proto je nutné tento problém řešit na centrální úrovni ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, o což se jako kraje samozřejmě snažíme. Ať už jde o zvýšení plateb za jednotlivé výkony, bonifikace za otevření ordinace v menších městech či různé dotační programy. Např. Ministerstvo zdravotnictví v loňském roce podporovalo primární péči v rámci Programu na podporu zubních lékařů v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb či Programu na podporu dostupnosti zdravotních služeb praktických lékařů.
Pavel Pavlík, náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví