Nežer furt, bude z tebe BABA JAK HERKULES

Fejeton

Předvánoční zamyšlení aneb na Vánoce o pár kg více…

Nežer furt, bude z tebe BABA JAK HERKULES…
Touto „krásnou“ větou mě častovala moje milá maminka nesčetněkrát, myslela si, že tak zkrotí moji chuť k jídlu… Omyl. Vždycky jsem si dělala, co jsem chtěla, jídlo nevyjímaje.
Třeba vánoční figurky. Ty přede mnou máti schovávala v regálu na chodbě. Takové ty plněné, dvojpatrové, v pozlátku zabalené, v menší krabičce, kde byly všechny ty rybičky tak krásně vyrovnané jak vojáci na popravu. He, he. Padly za vlast ještě před Vánocemi. To bylo řevu, když na to máma přišla… No, bóže, figurka sem, figurka tam… Na stromku pak už byly (za trest) jen nejedlé ozdoby 🙂

U nás se vždycky dobře vařilo, aby taky ne, mamka a teta byly dcery cukráře, takže jablka nepadla daleko od stromu. Vařily společně pro obě rodiny v „prádelních“ hrncích, po všem se vždy brzo zaprášilo, večer už byl pekáč buchet poloprázdný a druhý den zel prázdnotou. S bratránkem jsme mnohdy stáli nad polévkou a „hádali se“, kdo si vyloví do talíře více „hustého“ :). Bývaly tak poctivé, že v nich stála naběračka… Kdo vyhrával, si už nepamatuju, ale chutě domácích dobrot nikdy nezapomenu :).

Jsou v zásadě jen dva typy žen, ty s plnou lednicí a bez… Hádejte, která byla mojí mamčou… Juchů. Tož tajně jsem tam pořádala výpravy na tetinu výbornou domácí pomazánku, jejíž ingredience se mlely mlýnkem na maso… A ve dnech svátečních tam byla svíčková… Mňam! Tu nej na celém světě dělá moje mamka, sice s její přípravou stráví víc jak půl dne, ale výsledek stojí za to! Dává do ní vařený karamel. Ale „pšššt“!

A naše komora! To by bylo, aby někdy nevoněla po koláči či perníku… Chodila jsem tam upíjet Salko a podobné ingredience… V zimě před sáňkováním jsme si s dětmi nacpaly kapsy lineckým, vanilkovými rohlíčky, slepovanými ořechy, perníčky a šlo se na kopec… Já měla tváře jak slabikáře, červené – ošlehané větrem, lítajíc venku od rána do večera, prostě holka krev a mlíko. A v takových podmínkách vám někdo zazlívá, že se cpete… Tak neměly tak dobře vařit/péct :). U nás doma tedy nikdo podvýživou netrpěl, zvířectvo nevyjímaje.

Lásku k jídlu mi tedy nikdo nevzal, seč se snažil, jak mohl, labužnice jsem pořád… A i přesto, že jsem žena, je mě asi lepší šatit než živit :).

Andrea Jůnová, šéfredaktorka