Kdyby k sobě lidé byli ohleduplnější, nemusely by se jejich spory dostávat k nám

„Přestupkové řízení“ – co si pod pojmem představit? Jaký je rozdíl mezi přestupkem a trestným činem? Jak probíhá samotné řízení? Jaké jsou sankce? Přestane pachatel po uznání vinným se svou nekalou činností či nikoliv? O tom vypráví tři kolegyně z přestupkového řízení Odboru kancelář tajemníka MěÚ Kralupy nad Vltavou…

Medailonek:
Mgr. Lucie Vacková, právnička, zástup vedoucího odboru, přestupkové řízení, 3 roky na MěÚ Kralupy;
Mgr. Martina Staňková, zkouška odborné způsobilosti podle § 111 zákona č. 250/2016,
přestupkové řízení, 1,5 roku na MěÚ Kralupy;
Mgr. Iva Mojžíšová, právnička, přestupkové řízení, 1 rok na MěÚ Kralupy

Paní Lucie, paní Martino, paní Ivo, jaké přestupky obvykle řešíte?
Nejčastěji řešíme občanské soužití, kdy mají lidé mezi sebou spory – jedná se o partnerské neshody (urážky, schválnosti, hrubé jednání, ublížení na zdraví, vyhrožování) při rozchodech a následné péči o děti. Dále sousedské soužití, ať už v bytových domech, či rodinné zástavbě. Mnohdy jsou předmětem sporů hranice pozemků, resp. rušivé přesahující aktivity, což někdy vyústí až v osobní averzi mezi sousedy, kde dochází k vulgaritám apod. Řešíme také časté přestupky proti majetku, především se jedná o krádeže, ale i přestupky proti veřejnému pořádku (neuposlechnutí výzvy úřední osoby a znevážení postavení úřední osoby).

Jaké jsou možnosti trestů?
Nejmírnějším trestem je napomenutí, dále následují finanční postihy, nejvyšší možnou výši pokut stanovuje zákon, např. občanské soužití má maximální výši postihu 20 tis. Kč.

Motivuje výše trestu jeho pachatele, aby od takového konání upustil?
Záleží na typu člověka, jsou lidé, kteří se opakovaně dopouštějí např. majetkových přestupků, jsou to známí recidivisté, ti uložené tresty neplatí a směřují tak k exekuci. Pak jsou lidé, kteří si uvědomují, že udělali chybu, pokutu zaplatí a už se přestupků zpravidla nedopouští.
Co se stane s dluhem, když jej přestupce včas nezaplatí?
Dluh předáme na ekonomický odbor, následně přechází do exekučního řízení.

Kolik se k vám měsíčně dostane přestupků? Je tendence stoupající?
Měsíčně máme v průměru přes 40 oznámených přestupků. Počet přestupků za poslední tři roky má mírně stoupající tendenci.

Jak si můžeme představit průběh přestupkového řízení?
Převážnou část přestupků nám oznamuje státní či městská policie. Všechny přestupky musíme zaevidovat a zabývat se jimi, kdy po prvotním posouzení, že se nejedná o protiprávní jednání, věc odložíme. To se však nestává často a převážná část přestupků je na zahájení řízení. Pokud je zahájeno řízení, může být rozhodnuto ve zkrácené formě, tedy vydáním příkazu, nebo je nařízeno ústní jednání, kde probíhá dokazování, na základě kterého je následně rozhodnuto.

Může přijít občan nahlásit přestupek i přímo u vás?
Může, někdy je problém v tom, že potřebujeme identifikaci podezřelého, tu většinou občané neznají, proto je odkazujeme na městskou či státní policii, ta má pravomoc učinit šetření na místě a ztotožnit občany.

Stává se v průběhu řízení, že je čin překlasifikován z přestupku na trestný čin?
Ano, je to možné, když máme pochybnost, že se nejedná o přestupek, ale o trestný čin, můžeme předat případ na státní zastupitelství. Tam ho buď došetří jako trestný čin nebo jej vyhodnotí jako přestupek a vrátí nám ho zpět.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Rozlišujete úřední a neúřední?
Záleží, zda máme na konkrétní den nařízená ústní jednání či podání vysvětlení, dle toho se odvíjí naše další činnost. Úřední a neúřední dny u nás nehrají roli, pro nás jsou všechny všední dny úřední. Když nemáme jednání, procházíme spisy, píšeme rozhodnutí, která občas bývají velmi dlouhá. Dále provádíme administrativní činnost, což je např. zapisování pokut od městské policie do evidence přestupků, vydávání posudků na určité osoby na žádost Policie ČR či soudů, ale i administrativu spojenou s řešením konkrétních přestupků jako jsou předvolání apod.

Prozraďte něčím zajímavé přestupky, takové, na které nikdy nezapomenete…
Jeden takový si vybavíme hned… Přestupek byl oznámen na určitého podezřelého (jednalo se o rvačku), ze spisu však vyplynulo, že oznamovatel mohl být iniciátorem tohoto fyzického konfliktu, takže bylo nakonec řízení zahájeno na oba dva účastníky. Během dokazování se podařilo najít kompromitující záležitosti na samotného oznamovatele, byla zjištěna jeho další protiprávní jednání (měl např. i nesrovnalosti s orgánem sociálního zabezpečení). Svou roli sehrála i lež zaměstnavatele jednoho z obviněných, proti kterému bylo nakonec taktéž zahájeno řízení.

Občanské soužití je nekonečný zdroj naší práce… Jeden příklad za všechny. Zhrzený muž škodí své bývalé přítelkyni, která ho opustila. Když se takového člověka zeptáte, zda si myslí, že je jeho jednání v pořádku – takto diskreditovat matku společných dětí – tak bez okolků odvětí, že v nejlepším. K tomu nemáme co dodat.

Při naší agendě jsme se naučily velmi pečlivě naslouchat oběma zúčastněným stranám, když slyšíte jen jednu verzi, jak je ta druhá strana špatná, vytváříte si mylnou představu o skutečném stavu věcí. Nakonec zjistíte, že realita je někde uprostřed. Pravdu se však nedozvíte, pokud neexistuje kamerový záznam či listinný důkaz. Pachatel tedy bohužel zůstane mnohdy nepotrestán… Nemůžeme uznat někoho vinným na základě tvrzení jedné strany bez důkazů.

Nachází se na území Kralup rekordman/recidivista v přestupcích?
Jeden takový nedávno zemřel, byl to člověk bez domova, druhý takový škodí městu dál.

Existuje nějaká noční můra přestupkového řízení?
U ústních jednání je nepříjemné, když na sebe rozhádaní partneři (v rámci občanskoprávních sporů) házejí špínu, myslí si, že podáním trestního oznámení a pošpiněním bývalého partnera si pojistí svěření dětí do své péče. Ženy klidně sehrají hysterické scény, muži zase neváhají plakat…

Jsou svědky takových řízení i děti?
Ne, snažíme se děti nezvat, i zákon stanovuje, aby byly předvolávány jen ve velmi vzácných případech. Pokud se jedná o podezřelé mladistvé (v rámci přestupků), jednáme pak s OSPODem, nemůžeme děti jen tak vyslýchat, chováme se k nim velmi ohleduplně, pro pocit bezpečí s sebou mohou mít své zákonné zástupce (rodiče).

Je přestupkové řízení omezeno nějakou lhůtou, do které musí být věc dořešena?
Do 60 dnů od oznámení přestupku by mělo být vydáno rozhodnutí. Záleží na okolnostech a složitosti případu. U případů s dostatkem důkazů (kamerové záznamy), může být záležitost uzavřena ve zkráceném řízení, přestupek tak bývá vyřešen obratem.

Jak se chovají občané při jednání s vámi, přece jen řešíte problémové osoby a působíte křehce…
Většinou mají respekt, uvědomují si, že o nich budeme rozhodovat :). Ale samozřejmě se najdou i výjimky. Často se stává, že občané nesouhlasí s vyslovenou pokutou od policie a chtějí, aby byl přestupek postoupen na městský úřad. Pokud si od toho lidé slibují, že jejich jednání nebude dále řešeno, nebo že jim bude udělena nižší pokuta, čeká je zklamání…

Máte na závěr našeho povídání nějaký vzkaz pro obyvatele města?
Ať se k sobě navzájem chovají ohleduplně a jsou tolerantní k sousedům i bývalým partnerům, aby jejich spory nemusely dojít až k nám…

Často se na nás lidé obrací s možným podnětem na přestupkové jednání. U sousedských sporů se však často jedná o občanskoprávní spor, který není v naší kompetenci. Těžko jim to tu pak vysvětlujeme, že se nejedná o přestupkové jednání. Ač bychom jim rády pomohly, ne vše se dá řešit jako přestupek.
Dále bychom rády uvedly, že máme jen omezené možnosti trestání, pokuta viníka v jeho dalším konání ne vždy zastaví.
Závěrem bychom ještě rády podotkly, že máme bezvadnou spolupráci s městskou policií, děkujeme, kolegové.

A já děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová, šéfredaktorka

Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem. Jde o jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin. Klasickými příklady jsou přestupky dopravní, proti veřejnému pořádku nebo proti občanskému soužití.

Autor:KZ