Před 18 lety se badmintonový hráč a reprezentační trenér Bohumil Dufek rozhodl nabídnout tento sport i v Kralupech nad Vltavou. Jako propagátor hobby badmintonu si pronajal tenisovou halu na sídlišti Cukrovar a vybavil ji tím nejlepším, co pro badminton tehdy existovalo. Kurty, sítě, rakety, míčky (ano, košíčkům se opravdu říká míčky), všechno bylo k dispozici, a navíc i trenérská podpora pro rekreační hráče. Badminton si Kralupy získal a z tenisové haly se postupem času stala hala badmintonová.
Příklady táhnou, takže tento sport brzy zaujal i děti. Vznikl neformální dětský oddíl, který si vzali na starost trenéři, např. Bohumil Dufek, Renda Neděla, Ivana Vilímková, Hanka Procházková, kteří už stačili posbírat medaile z mistrovství republiky.
Pravděpodobně už tehdy začali malí kluci také snít o medailích a účasti na mistrovství ČR.
A jejich rodiče je v badmintonových ambicích aktivně podporovali. Třeba i tím, že po čase z organizačních důvodů trénování v kralupské hale skončilo a rodiče museli kluky vozit na tréninky do Prahy. Z jednoho týdně se stalo tréninků pět a víkendy strávené po turnajích.
Matěj Volf, Jáchym Brázda a Jonáš Hurtík jsou studenti nebo absolventi Dvořákova gymnázia v Kralupech nad Vltavou, které jim ve skloubení studia a sportu vycházelo po celou dobu vstříc. Všichni tři jsou nyní úspěšnými hráči prvoligového družstva dospělých SK Hamr Praha, kde trénují pod vedením Romany Loskotové a Adama Hobzíka.
Doposud získali dvojnásobný titul mistrů ČR družstev a bronzovou medaili z MČR v badmintonu (v kategorii družstev do 19 let). Klukům se dařilo i jako jednotlivcům, v letošní sezóně přivezli medaili z Akademického mistrovství ČR v královské disciplíně čtyřhře mužů (bronz), stejně jako další dva bronzy z juniorského MČR ve čtyřhře juniorů a smíšené čtyřhře. V juniorské smíšené čtyřhře putovala bronzová medaile do Kralup i minulý rok.
Juniorská léta Matěje, Jonáše i Jáchyma jsou završena, tady jsou jejich pocity:
Jak vzpomínáš na svoje badmintonové začátky v kralupské hale?
Jonáš: To jsou vlastně ty první vzpomínky. Pamatuji si, jak jsem ve školce vyprávěl učitelkám, jak jsme se na tréninku učili forhend a bekhend, kraťasy na síti nebo “smeč” zezadu. Ten sport jsme si tehdy všichni tři museli zamilovat, protože jinak by nás nemohl provázet tak dlouhou část našeho života.
Matěj: Na začátky vzpomínám jenom v dobrém. Tréninky jsem měl rád a potkával tam plno super lidí. Byla to doba, kdy jsem se do badmintonu zamiloval.
Jáchym: Byly to časy, kdy jsme jako malá skupina hráčů podnikli první badmintonové kroky, tvořené hlavně z her a zábavy.
Co pro tebe jako pro dítě bylo nejtěžší se naučit?
Jonáš: Asi nevzdávat se a jít si za svým cílem i přes všechny překážky. Často byly chvíle, kdy jsem se chtěl vzdát – např. třetí set vyhroceného zápasu. Dnes jsem ale nesmírně rád, že si moji trenéři, rodiče a spoluhráči dali záležet, abych se k výzvě nikdy neotočil zády a vždy se snažil naplno. To je věc, kterou dnes využívám nejenom ve sportu, ale i ve škole, a kterou si vezmu s sebou do života.
Matěj: Rozhodně to byl bekhendový úder v zadní části kurtu.
Jáchym: Dlouho jsem se učil prohrávat. Každá porážka pro mě znamenala spoustu smutku. Časem jsem se ale naučil, že z porážek dostanu nové zkušenosti, které se hodí do dalších utkání.
Jaké jsou v badmintonu tvé slabé a silné stránky?
Jonáš: Má hra byla vždy postavena spíše na přemýšlení nad hrou než na síle. Kde nestačila síla v ruce, musela být výborná technika, rozvaha a kondice v nohou.
Matěj: Řekl bych, že má silná stránka je moje síla a výška. Tyto atributy mi umožňují kvalitní útok. Bohužel to je i má slabá stránka. Kvůli mé výšce a váze nejsem tak rychlý a dynamický, jak bych chtěl.
Jáchym: Moje psychická stránka je rozhodně nejhorší. Udržet klidnou hlavu a hrát stále svůj styl. Nejsilnější – asi hra na síti.
Jaké máš badmintonové plány na rok 2023?
Jonáš: Moje plány se teď budou řídit hlavně mým studijním životem, čeká mě v tomto roce maturita a poté, doufejme, první semestr na vysoké škole, to je teď pro mě priorita. Jinak bych chtěl stále trénovat a se svými spoluhráči přivézt nějaký pěkný výsledek z únorového mistrovství republiky. A jako člen našeho prvoligového týmu zabojovat o možnost vyhrát ligu.
Matěj: Pokračovat s hraním celostátních turnajů a 1. celostátní ligy. Udržet se fit a stále se v badmintonu zlepšovat. Osobní cíl je kvalifikace na dospělé MČR.
Jáchym: Neustále se zlepšovat, jako vlastně každý rok. A určitě i medaili z MČR dospělých, nebo minimálně účast.
Hana Bozděchová
REDAKCE: tel. č. 
