Životní zkušenost s vítěznou tečkou, rozhovor s Martinem Příhodou, trenérem HK Kralupy
Kralupští hokejisté v letošním roce vyhráli, co se dalo. V play off zápasech se tým Martina Příhody dostal do velké herní pohody, na níž nenašel recept ani obávaný rival z Mělníka. A právě symbolicky na ledě největšího soupeře se naši hráči mohli radovat z poháru pro mistra Krajské ligy, mimo jiné také soutěže, která je rok od roku kvalitnější. „O to je ten úspěch sladší. Máme za sebou zápasy, které měly úžasnou atmosféru, podpora lidí byla fantastická,“ říká Martin Příhoda, nedávno ještě aktivní hráč, jenž se musel na konci sezony popasovat s dlouze propíranou kauzou Bílina, která v českých sportovních kruzích silně zarezonovala.
Máte za sebou velmi náročnou sezonu, jež vyvrcholila neuvěřitelně dramatickými zápasy v play off. Už jste veškeré události dokázal řádně zpracovat? Jak byste s krátkým časovým odstupem zhodnotil celý hokejový rok?
Začátek sezony byl úplně snový, dařilo se nám neskutečně. Po nějaké době to bylo spíše nahoru dolů, byť tam stále byly zápasy, které se povedly. Dařit se přestalo až po Vánocích. Moc jsme toho nenatrénovali, což se posléze přeneslo i na led. Situace nebyla úplně dobrá a vše vyvrcholilo odvoláním hlavního trenéra Dušana Sikely. Přiznám se, že jsem s tím úplně nesouhlasil, nicméně hodně rychle jsem se musel rozhodnout, jestli mužstvo převezmu. Nakonec jsem se rozhodl do toho jít, a to ve spolupráci se zkušeným Janem Boháčkem (bývalý extraligový obránce pražské Sparty, pozn. aut.), který se přidal k týmu jako můj asistent.
V uplynulé sezoně jste se několikrát dostal dokonce na led, ovšem během krátké doby se z vás stala persona, jež je zodpovědná za výsledky a předvedenou hru. Jak moc těžké pro vás bylo všechno tohle ustát?
Byla to pro mě úplně nová role, s níž přišel i trochu jiný druh stresu, jestli to mou takto nazvat. Hodně hráčů mi potom psalo, snažili se mě nějak ovlivňovat, vždyť ještě nedávno jsem byl jejich spoluhráčem. Chápal jsem to, ale dost rychle jsem si uvědomil, že musím začít pracovat podle svého, ostatně v hokeji jsem toho zažil spoustu, bylo od čeho se odpíchnout. Musím ale přiznat, že začátky opravdu lehké nebyly. Člověk si musí zvyknout na to, že má poslední slovo a že za každé špatné rozhodnutí nese zodpovědnost. Před prvním zápasem play off jsem dobré tři noci pořádně nespal. S odstupem času jsem však za tuto životní zkušenost rád, byť během dvou měsíců jsem zestárl asi o pět let (smích).
Jakožto asistenta jste si vybral zkušeného trenéra Jana Boháčka. Proč právě on?
Honza má obdobný pohled na hokej jako Dušan, navíc se přes dvacet let známe. Zároveň jsem chtěl mít za zády zkušeného borce, který v hokeji něco zažil. Když jsme ho oslovili, zachoval se úplně skvěle. Neptal se na podmínky, peníze, jednoduše šel do toho s tím, že mi chce pomoct. Hlavně v prvních zápasech to bylo hodně potřeba.
Oba vás spojuje poděbradská a mělnická minulost. Shodou okolností se oba tyto týmy postavily tomu kralupskému v play off – Poděbrady v semifinále, Mělník v nezapomenutelném derby ve finále. Byly pro všechny strany tyto série o to více prestižní?
Už čtvrtfinále se Slaným bylo docela vyhecované, nemluvě o dramatičnosti všech zápasů. Řekl bych, že tady se to všechno lámalo. Poděbrady byly samozřejmě hodně těžký soupeř, ale my jsme si na ně věřili. Věděli jsme, že jak pohlídáme první lajnu a budeme jezdit s jejich centry, tak je odřízneme od hry. To se nakonec potvrdilo. Obdobné to pak bylo i proti Mělníku. Byli jsme na vítězné vlně a věděli jsme, že když nebudeme dělat chyby, tak je přejedeme. V obou případech proběhlo nějaké to hecování, ovšem nejvíce mě potěšila SMSka od kapitána Poděbrad Lukáše Tůmy, jenž ocenil naši hru a pogratuloval mi. Prý jsme jednoznačně play off mužstvo.
Hned poté následovala kvalifikace o 2. ligu s Bílinou, klubem, jenž ve třetí nejvyšší soutěži působil ještě v loňském roce. Ovšem brzy se ukázalo, že ani tamní Draci nebudou pro Kralupy velkou překážkou. Čekal jste až takto snadný průběh obou zápasů?
Když jsme dostali jako soupeře Bílinu, začali jsme si o nich zjišťovat informace. Protože máme spoustu známých po celé republice, oslovili jsme kamarády, jež proti Bílině nastupovali ještě letos. Dle našeho úsudku se mělo jednat spíše o slabšího soupeře, ovšem hráčům jsme toto říkat nechtěli. Když pominu první třetinu v Bílině, kdy jsme byli hlavami ještě na oslavách, tak si myslím, že utkání bylo naprosto jednoznačné, skóre 7:3 v náš prospěch hovoří za vše.
Pak ale přišel domácí zápas, který měl být poklidnou procházkou za postupem, a dlouho to tak skutečně vypadalo. Jaké jsou vaše dojmy z utkání, jehož záběry brzy obletěly celou republiku?
Už před začátkem utkání se mi doneslo, že pan Kanis (generální manažer) bude něco vymýšlet. Nechtěl jsem to nikde říkat, ale v Bílině jsem půlroku hrál a ještě teď mi dluží peníze. Myslím, že nejsem zdaleka sám. Vůbec nechápu, jak takový člověk může v hokeji fungovat. Ale k tomu zápasu… Vedli jsme 3:0, utkání bylo rozhodnuté, tempo v podstatě žádné. Kluci to pojali hodně v rekreačním stylu, spoustu akcí přehrávali, možná až zbytečně. Gólů jsme mohli dát mnohem víc. A pak přišla ta velká mela. Nejprve bílinský kapitán Bakrlík neunesl to, jak mu Tomáš Soukup prohodil puk mezi nohama a začal ho z ničeho nic mlátit. Pak jsem viděl, jak bílinští hokejisté nadávají našim divákům, ti jim to začali vracet, načež jeden z hráčů na diváka plivl. Ten si to samozřejmě nenechal líbit, plivl na jednoho z hráčů, který následně vzal hokejku a snažil se diváka praštit. Dotyčný však dosáhl na opřené hokejky, jednu vytáhl a propukla šermovačka. Tak jsem to ze střídačky viděl já. Pan Kanis to musel vidět obdobně, ale z celé situace chtěl vytěžit maximum. Proto dal hráčům pokyn k odchodu do kabin a v neposlední řadě ještě zavolal policii. Nechápu, za mě totální nesmysl, nemluvě o tom, že někteří hráči Bíliny stáli pořád na ledě a chtěli to dohrát.
Stalo se stalo, některé věci už nejdou vzít zpět, nemluvě o chování bílinského kapitána Bakrlíka, u něhož to s prominutím všechno začalo. Za mě ovšem selhala i mainstreamová media, která vylíčila celý příběh zkresleně, přičemž některé věci byly naprosto smyšlené. Souhlasíte?
Naprosto. Že se prý v Kralupech prali diváci! Nikdo z diváků se s nikým nepral. Je zřejmé, že bílinští zkusili poslední variantu, která by eventuálně mohla promluvit do celkového skóre. Musím říct, že tohle se mi hrubě nelíbilo, nemluvě o tom, kterak se poté někteří rádoby odborníci začali vyjadřovat. My jsme dostali namláceno obzvláště hrubým způsobem, to se přešlo, a místo toho se řešilo chování jednoho fanouška, kterého do té doby na hokeji nikdo nikdy neviděl. Posléze následovaly články o tom, kterak jsou kralupští fanoušci strašní, že to byla v hledišti zvěř atd. Kralupy a Mělník mají nejlepší fanoušky v téhle soutěži. Kdyby takové fandy měly některé druholigové týmy, mohly by si gratulovat. Po konci zápasu, který byl předčasně ukončen, probíhalo focení na ledě s pohárem, užily si to hlavně děti. Bílina nikoho nezajímala. Pan Kanis se ale bál o svoji bezpečnost! Je to opravdu směšné. Kralupský hokej letos po dlouhých letech zaznamenal mimořádný úspěch v rámci seniorské kategorie.
Máte chuť u týmu dále pokračovat?
Jsem s manažerem týmu Martinem Hamplem předběžně domluven na pokračování, totéž se týká mého asistenta Jana Boháčka. Už jsme také začali s tvorbou plánu letní přípravy, byť ještě nevíme, pro jakou to bude soutěž (rozhovor byl uskutečněn těšně před uzávěrkou čísla pozn. aut.). Každopádně místní příznivci by si 2. ligu zasloužili.
Medailonek:
Martin Příhoda (1979)
Bývalý hokejový útočník a současný hlavní trenér HK Kralupy.
Během své hráčské kariéry prošel celou řadou prvoligových a druholigových klubů, přičemž největší úspěchy slavil v dresu HC Junior Mělník (vítězství v Krajské lize v letech 2015/2016 a 2016/2017).
V letech 2002–2006 si vyzkoušel angažmá ve francouzském týmu Amnéville (II. liga), aby posléze zamířil do nejvyšší dánské soutěže, kde oblékal dres tamních Esbjerg Oilers.
V letošní sezoně Krajské ligy převzal před začátkem play off kralupský A tým jako hlavní trenér a dovedl ho k vítězství v Krajské lize a následně i k postupu do 2. ligy.
Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ
foto: Klára Spěšná, hokejovekralupy.cz
REDAKCE: tel. č. 
