Medailonek:
Mgr. František Masařík, páter, kněz;
10 let farářem a administrátorem Římskokatolické farnosti Kralupy nad Vltavou.
Blízká setkání, o nich náš život je. Čas od času potkáte někoho, kdo ve vaší duši zanechá otisk, velmi zřetelný. Jedním z takových je i pan farář, kdo jej zná, jistě mi dá za pravdu. Jeho slova jsou nejen moudrá, ale i hřejivá. Jak hodnotí své působení v Kralupech, kam míří jeho další kroky? To prozradí krátké bilancování…
Pane faráři, s jakým posláním jste přišel do Kralup, podařilo se jej uskutečnit?
Slovo poslání zní velmi vznešeně. Já bral své poslání čistě racionálně. Po 12 letech v předchozí farnosti mě biskup poslal do Kralup, protože pan farář Bathor se vrátil do své vlasti. Působení v nejvznešenější budově ve městě nemusím vysvětlovat. Slaví se tam bohoslužby. No a hodnocení mého působení? To musí posoudit druzí a Hospodin. Jistě jsem mnohé zanedbal a to, co se povedlo, se mohlo stát jen díky dobrým lidem kolem a božímu požehnání.
Co vám působení v našem městě dalo a vzalo?
Působení v Kralupech mi dalo asi 15 kg navíc a vzalo 10 let. Ale ten čas je spravedlivý. Každému měří stejně.
Na co budete rád vzpomínat?
Na zdejší lidi a krásnou přírodu kolem. Také blízkost Českého středohoří, kam jsem často vyrážel. Ale víte, mě se líbilo i samotné město. Je opravdu velmi hezké a myslím, že má kvalitní vedení. Dokonce i ta fabrika se mi líbí. Připadá mi jako „Mordor“ a hořící komín jako místo, kde dlí Sauron. Promiňte mi to fantazírování. Kralupy mají i hezký název a kdykoliv jsem řekl, že zde bydlím, byl jsem na to hrdý.
Která setkání byla nejmilejší/nejhřejivější?
Ať mi mnozí odpustí, pokud je zarmoutím, ale nejvřeleji mě vítaly dvě paní v Alzheimercentru Zlosyň. Emilka a Jarka. Když jsem tam jel, moc se mi nechtělo, ale tyto dvě dámy mi vždycky napravily náladu. No, a kdybych začal všechna pěkná setkání popisovat, bylo by to na dlouho.
Kam nyní směřujete a co bude vaší novou výzvou?
28. 4. letošního roku mě generální vikář Zdenek Wasserbauer pozval na arcibiskupství a oznámil mi moje nové působiště ve farnosti Slivice–Milín. Jsou tam ještě dvě další farnosti. Pečice a Smolotely– Maková hora.
Zůstanete s městem nad Vltavou ve spojení?
Deset let života se nedá jen tak odsunout. Vztahy se nekončí ani smrtí, ani vzdáleností. Kralupy mám prostě rád a říkat, jak budu s městem v kontaktu, by bylo povrchní a frázovité. Jistě zůstanu ve spojení modlitbou za vás. A to není tak málo, jak by si asi mnozí mysleli. Rád jsem se za toto místo modlil. A v tom chci pokračovat.
Máte pro zdejší občany nějaké poselství?
A opět jsme u vznešeného slova. Poselství. Já nechci hlásat nějaké poselství. Jen snad jednoduchou větu. Važte si, že zde můžete žít. Važme si každý den, který nám je ještě dopřán v míru. A když se někdy podíváte na tu nádhernou kralupskou věž, vzpomeňte si, že naše vlast je v nebi.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
REDAKCE: tel. č. 
