Český rozhlas si v letošním roce připomíná sté výročí svého založení (1923-2023). Tušili jste, že se jeden z jeho zakladatelů – novinář Miloš Čtrnáctý – narodil v Kralupech? Československo se s jeho přispěním stalo po Velké Británii a její BBC druhou evropskou zemí, kde začal veřejně a pravidelně rozhlas vysílat. Kralupský rodák proslul mimo jiné i tím, že inicioval první živé vysílání ze sportovní události… A aby těch perliček nebylo málo – učil jej slavný Alois Jirásek a jeho spolužákem byl neméně známý Jaroslav Hašek!
Miloš František Antonín Čtrnáctý pocházel z rodiny kralupského obvodního lékaře, narodil se tedy v našem městě nad Vltavou, žil s rodiči a třemi sourozenci v domě na náměstí s číslem popisným 103, dnes je v jeho přízemí provozovna řeznictví (tato řada domů /včetně dnešní drogerie a dalších/ byla vystavěna pravděpodobně okolo roku 1882).
Školní léta strávil na pražském gymnáziu v Žitné ulici, kde jej učil i Alois Jirásek). Ve třídě vedené spisovatelem a překladatelem Šakuntaly Čeňkem Vyhnisem byli jeho spolužáky Jaroslav Hašek a Jan Klecanda-Havlasa (Havlasův otec, spisovatel a vydavatel časopisu Vyšehrad, poskytl Čtrnáctému v devadesátých letech první publikační příležitost a otiskl pod pseudonymem Miloš Merten jeho obrázky z přírody).
Z kvarty na gymnáziu přešel Čtrnáctý na Českoslovanskou obchodní akademii, aby se podle matčina přání stal bankovním úředníkem. Po maturitě byl praktikantem u smíchovské záložny, současně pravidelně přispíval do Národních listů. Po roční praxi odjel do Berlína na odbornou školu s cílem doučit se německou korespondenci a nastoupit pak v Praze u peněžního ústavu. Stále jej však přitahovalo divadlo, výtvarné umění a literatura…
Roku 1902 se Čtrnáctý vrátil do Prahy a nastoupil jako novinář a kritik do časopisu Čas za působení ředitele Jana Herbena. Dále přispíval do významných beletristických časopisů Lumír, Zlatá Praha, Zvon, Národní osvobození, Národní listy, Divadelní listy, Divadlo, Český deník (Plzeň), v Osvětě vedl výtvarné rozhledy, byl hudebním referentem časopisu Dalibor.
V roce 1939 se stal posledním předsedou Spolku českých žurnalistů a Klubu československých novinářů – půl roku před jejich splynutím s Národním svazem novinářů. Jakožto český vlastenec se zasazoval o obhajobu české kultury proti vlivu českých Němců. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 byl roku 1919, spolu například s Rudolfem Deylem starším, součástí procesu záboru Stavovského divadla ve prospěch česky hrajícího souboru.
Čtrnáctý následně začal projevovat zájem i o rozvíjející se obor rozhlasového vysílání. Pohyboval se v okruhu činitelů společnosti Radioslávie (kryté kapitálem 500 000 Kčs), která se zabývala výrobou a prodejem radiopřijímačů. Roku 1922 byl Svobodou pověřen k sestavení dramaturgie připravovaného rozhlasového vysílání. Počátkem roku 1923 pak spolu s inženýrem Eduardem Svobodou a podnikatelem Ladislavem Šourkem založili soukromou společnost Československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o., posléze přejmenovanou na Radiojournal, která si dala za cíl vytvoření pravidelného českého rozhlasového vysílání. Firma následně získala i povolení od Ministerstva pošt a telegrafů. Předsedou jednatelského sboru Radiojournalu se stal Richard Gemperle, jinak ředitel Křižíkových závodů, technickým ředitelem Svoboda, programovým ředitelem Čtrnáctý.
Pravidelné vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20:15 hod. z provizorního studia krytého plátěným stanem v blízkosti letiště Kbely u Prahy. Československo se tak po Velké Británii a její BBC, která vznikla roku 1922, stalo druhou evropskou zemí, kde začal veřejně a pravidelně rozhlas vysílat. První den zajišťoval živý program orchestr pražského kina Sansoucci a operní pěvkyně Růžena Topinková, pravidelnou hlasatelkou zde od prvního dne byla Emílie Tučková-Kočová. Od května 1923 začal být vydáván též tištěný magazín Týdeník Rozhlas obsahující především program vysílání.
Do rozhlasového vysílání přivedl Čtrnáctý celou řadu významných dramatických a hudebních umělců. Záhy zahájil spolupráci s hercem Adolfem Dobrovolným, který se se stal od 17. ledna 1924 prvním pravidelným reportérem stanice. Dne 2. srpna 1924 inicioval Miloš Čtrnáctý v rámci Radiojournalu první živé vysílání ze sportovní události v Evropě – boxerského zápasu těžké váhy mezi Frankem Rosseem (Československo) a Harrym (Rocky) Knightem (Velká Británie) v Praze. Dobrovolný sice nebyl v místě zápasu, ale dostal telefonický popis průběhu a poté jej předal posluchačům.
Roku 1925 si československá vláda plně uvědomila význam a mediální sílu rozhlasu a rozhodla o majetkovém vstupu státu do společnosti. Téhož roku se Ladislav Šourek stal předsedou jednatelského sboru firmy (de facto ředitelem). Vysílání z Kbel bylo ukončeno v únoru 1925, následně bylo studio postupně zřizováno v několika budovách v centru Prahy. Jako partnera získal Šourek pro firmu nově založenou Banku československých legií.
Čtrnáctý se celoživotně vyjadřoval skepticky o možnosti pravého uměleckého dopadu z rozhlasového přenosu slova či hudby. Rovněž byl kritizován pro svou konzervativní hudební dramaturgii ve vysílání sestávající téměř výhradně z vážné hudby a vytěsňující tehdy progresivní jazz či swing. Po nástupu mladého hudebního ředitele Jaroslava Krupky roku 1926 Čtrnáctý z rozhlasu odešel.
Nadále se věnoval publicistické činnosti a divadlu, roku 1929 začal spolupracovat s divadelním podnikatelem Jeřábkem a stal se spolu s ním spoluzakladatelem operetního a hudebního pražského divadla Velká opereta, kde od roku 1934 působil jako dramaturg. Podílel se také na založení zpěvohry v pražském divadle Varieté.
Roku 1965 ztvárnil epizodní roli ve filmu Perličky na dně natočeného na náměty povídek Bohumila Hrabala.
Andrea Jůnová
Medailonek:
Miloš Čtrnáctý (24. února 1882 – Kralupy nad Vltavou – 20. dubna 1970 – Praha) byl český novinář, rozhlasový a divadelní dramaturg a překladatel z němčiny, jeden ze zakladatelů Radiojournalu (předchůdce Československého rozhlasu), kde v letech 1923 až 1926 působil jako programový ředitel. Jím vytvořený formát vysílání, včetně zpravodajských relací, se v základním rámci v Československém (respektive Českém) rozhlase udržel i nadále.
Zajímavosti:
Bydlel v Praze na Královských Vinohradech. Jeho první ženou byla sólistka opery Národního divadla Růžena Koldovská (1875–1943). Používal pseudonym Capulet a šifry –ctý. Pod jménem Jiří Xaver publikoval spolu se svým mladším bratrem Františkem X. Č. (* 22. 4. 1890 Kralupy nad Vltavou, † 1969), inženýrem a architektem, spisovatelem, autorem prózy Ptáci na ráhnoví.
“Rozhlas je instituce demokratická, a proto nesmí sloužit jen určitým vrstvám, nýbrž musí mít program co nejširší,” napsal v březnu 1925 šéfredaktor rozhlasového věstníku Radiojournal a jeden z “otců zakladatelů” rozhlasového vysílání v Československu Miloš Čtrnáctý.
„Praha vysílala jako první v Evropě sportovní reportáž přímo z hřiště, první zařadila do svého programu loutkové divadlo, dálkovou reportáž ze Ženevy a jiné relace,“ řekl Čtrnáctý.
Rodokmen:
Otec: MUDr. Antonín Čtrnáctý, doktor veškerého lékařství, předseda 12členného ředitelství kralupské spořitelny, první starosta kralupské sokolské jednoty, katolík (zemřel 8. 12. 1892 v Kralupech). Syn Františka Čtrnáctého, gruntovníka z Hostouně, a matky Marie Šťastné z Hostouně.
Matka: katolička Alžběta Chvojová, dcera Jana Chvoje, rolníka z Kněževsi a matky Marie Šimáčkové z Tuchoměřic.
Sourozenci: Dr. Ing. František Xaver Čtrnáctý (architekt, stavitel) – * 22. 4. 1890 v Kralupech n. V.;
Felix Čtrnáctý (právník); Růžena Marie Čtrnáctá-Voleská.
Zdroje:
https://portal.rozhlas.cz/milos-ctrnacty-7971913
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/412460-milos-ctrnacty.html
REDAKCE: tel. č. 
