Fejeton: Člověk míní, pánbůh mění

To si jednou za rok dovolíte vytáhnout paty z domu, vše x krát zkontrolujete: okna jsou zavřená, kytky zalitý, zahrádka řádně zavlažená, VODA VYPNUTÁ, misky pro kočičáky jsou plné, pro jistotu i záložní… Vedle paleta konzerv pro jejich krmení ze strany dobrého souseda. Zamčeno, a tradá za dobrodružstvím…

Válíte si šunky u vody, slunce to do vás pere o sto šest, stoly přetékají pochutinami, břicho vlivem toho začíná vypadat jako těhotenské… Prostě idylka. Dny utíkají. Už se ta pohoda chýlí ke konci, tak neochotně balíte kufry a nasedáte s ostatními vyhoštěnci na transfer na letiště. Bylo tu krásně, vzpomínky zůstanou…

Už se nemůžete dočkat, až se shledáte se zvířecími členy rodiny. Vybalování, praní, sekání zahrady po návratu byste nejraději někomu přenechali… Cestou koupíte něco k snědku, protože lednice je vyžraná… Těšíte se na dojezd dovolené, odpolední siestu na terase – s kávou a koláčkem…

Odemykáte dveře, nic netušíc jdete dál a vstříc… Pohromě! Do hajz–! Při pohledu na zvlněnou podlahu mě nic slušného nenapadá… Vždyť jsme měli vypnutou vodu! Koukám na strop, sucho, sousedy jsem tedy podezírala marně. Tak to mi hlava nebere… Voda byla a stále je vypnutá, přesto máme vytopený byt. Plovoucí podlaha opravdu pluje… Až teď si uvědomuju, z jakého nepraktického materiálu byla! Podlaha z papíru! Kdo toto vymyslel? Dokonce i stůl ze švédského řetězce, který se tvářil (i na účtence) jako z masivu, má nějaké rozšklebené/nafouknuté nohy… Sakra práce! Co teď? No, z kávy nebude nic, to je jasné, na donesený kebab nemáme (alespoň mi, dospěláci, dceru nic nerozhodí) chuť, odhazujeme jej v dál, spolu s kufry, jímáme se řešit akutní stav bytu… Původně jsme doufali, že vyměníme pár dílů podlahy, chyba lávky, voda za týden stihla prosáknout pod téměř celý prostor obýváku a kuchyně, byla pod parozábranou i mirelonem… Postupně jsme vytrhali celou podlahu včetně lišt až na beton, začali sušit – ještěže máme doma vysoušeč a bylo léto! Nicméně i tak jsme sušili dobré tři týdny, než byl beton suchý… A protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, nebyl to jediný zádrhel posledního léta, ale o tom až někdy příště ;).

PS: Kdo si dosud láme hlavu s tím, jak zařídit v bytě povodeň přes vypnutou vodu a zodpovědné sousedy, tak vězte, že to byl bojler v koupelně, ve kterém se uvolnila klapka. Ta pustila celý obsah do trubek a skrz pootevřenou myčku v kuchyni došlo k naší prázdninové apokalypse…

Andrea Jůnová