Prázdniny jsou sice za námi, ale slunečné dny ještě nekončí, a tak pro vás máme pokračovaní našeho cestovatelského seriálu za houbičkami. Tentokrát jsme byli na stopě šesté v pořadí, jež se nachází v České Třebové v parku Javorka. Ve svém čase měla stejně červenobílý kabátek jako naše kralupská.
Historie parku
Městský sad Javorka byl založen v okolí stejnojmenného pramene pitné vody v roce 1885 zásluhou několika zdejších měšťanů. V průběhu dalších let byl sad ozdoben řadou sochařských děl, umělých skalisek a dvěma pavilony. Nejvíce novinek se dostalo Javorce v roce 1905, provoz zde zahájila stylová dřevěná restaurace a v horní části parku byl umístěn tzv. Bosenský pavilon. Ve stejném roce se v něm s největší pravděpodobností objevil i obří hřib. Jeho autorem byl truhlář na dráze Jakub Pětník z dnes již zbořené chalupy č. p. 313 v Tkalcovské ulici. Hřib během dlouhých let existence procházel i určitými vizuálními změnami, v poválečném období se jeho klobouk rozzářil červenou barvou s bílými puntíky a z hřibu se rázem stala muchomůrka. Po letech se opět vrátil ke své původní podobě jednobarevným nátěrem.
Proč měl hříbek namále?
Zdravotní stav hříbku se koncem 20. století zhoršil, uvažovalo se o jeho likvidaci. Přispěl k tomu i fakt, že architektka z Brna, která připravovala nový projekt revitalizace parku, označila hřib jako překonaný kýč. Proti záměru demolice se postavil zejména místní okrašlovací spolek s podporou občanů. Místní si byli vědomi toho, že hříbek není nějakým velkým architektonickým dílem, avšak mnoho Třebováků si jej z nostalgie velmi považuje. Chodí k němu maminky s dětmi, besedující důchodci i páry zamilovaných. Většina návštěvníků nepohrdne posezením v jeho stínu za horkých dní.
Město nakonec od demolice hříbku ustoupilo a pro rok 2001 byla zajištěna jeho oprava, spíše však rekonstrukce. Klobouk včetně nosných žeber byl napaden houbou, byla proto třeba jeho celková obnova. Náklady se vyšplhaly na 95 tisíc Kč.
Hříbek na historické fotografii.
Současnost
A jak je to s Javorkou a houbičkou dnes? Řada původních sochařských děl padla za oběť vandalům či nenechavcům, přesto je zde možné obdivovat pískovcovou sochu Šárky, která zde byla odhalena v roce 1910 a je jedním ze stěžejních děl zdejšího rodáka sochaře Quido Kociána. V impozantním Bosenském pavilonu se od jara do podzimu konají svatby. Pramen Javorky je chráněn uzavřeným altánkem, je však prosklený, takže je možné vidět dovnitř. Park je krásně udržovaný, stejně tak jeho mobiliář, přibylo v něm dokonce několik moderních sochařských děl. Průzračná Javorka, která parkem protéká, láká k dostaveníčkům otužilců, kteří zde mají i stylovou převlékárnu. Obří hřib naštěstí zůstal svědkem všech těchto proměn. V současné době je (i přes pravidelnou údržbu) opět pomalován sprejery, podobně jako naše kralupská muchomůrka, přesto obě houbičky slouží svému milému poslání – poskytují stín v parných dnech, přístřeší při nepřízni počasí, jsou místem setkávání či zdrojem úsměvů ve tvářích našich nejmenších…
Připravila
Andrea Jůnová
O hříbku s Mgr. Jitkou Pekovou, zástupkyní ředitelky Městského muzea Česká Třebová
Paní Peková, z jakého období je českotřebovský hříbek?
To přesně nevíme, ale park Javorka byl založen roku 1885, hříbek záhy po jeho založení začal zdobit jeho prostor.
Hříbek měl namále, jak se podařilo jej zachránit?
Na začátku tisíciletí došlo k rozsáhlé rekonstrukci parku, hříbek podle architektů nepatřil mezi skvosty, tak jej chtěli odstranit, nicméně mezi Třebováky se vzedmula vlna nevole a za hříbek se postavili.
Jaký mají místní vztah ke svému hříbku?
Dost často je u něj plno.
Máte nějakou osobní historku, která se k hříbku váže?
Já je mám spíše překryté historickými pohlednicemi, ze kterých je patrné, že si mnozí dávali u hříbku sraz. Jako mají Pražáci sraz u koně, tak Třebováci jej mají u hříbku.
Kdy/je pravda, že měl hříbek podobu muchomůrky?
Je k tomu dochovaná jediná fotografie, v soukromé sbírce pana M. Šebely, který nám ji pro účely natáčení/otištění laskavě zapůjčil, takže to máme zdokumentováno. Houba hřibovitého tvaru se snaží tvářit jako muchomůrka.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
Zdroj:
Čj.: 133/2024/MMČT
Toulky minulostí Českotřebovska 1 – Martin Šebela
Českotřebovský zpravodaj
Poděkování
Mgr. Jitce Pekové, zástupkyni ředitelky Městského muzea Česká Třebová za poskytnutí materiálů a provedení parkem.
Poděkování
panu M. Šebelovi za svolení k otištění fotografie hříbku z jeho puntíkatého období.
REDAKCE: tel. č. 
